Tato stránka nebyla zkontrolována
Oslepuješ mne blesky smíchu, abys ukryla slzy své.
Znám, znám tvé umění, nikdy neřekneš slova, jež se ti říci chce.
Abych tě nevelebil, unikáš mi tisícerými cestami.
Abych tě nepřehlédl v davu, stojíš stranou.
Znám, znám tvé umění, nikdy nejdeš cestou, kterou se ti jíti chce.
Žádáš více než jiní, a proto jsi ticha.
Hravou bezstarostností unikáš mým darům.
Znám, znám tvé umění, nikdy nevezmeš to, co se ti vzíti chce.
36.
Šeptal: „Má drahá, pozdvihni oči své.“
Přísně jsem jej pokárala a řekla jsem : „Odejdi!“ Ale on se nehýbal.
Stál přede mnou a držel obě mé ruce. Řekla jsem: „Opusť mne!“ Ale on nešel.
