Stránka:TAGORE, Rabindranath - Zahradník.djvu/35

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

Jeho oči jsou smutné a přinášejí smutek srdci mému.

Neříká, co má na mysli; jen přichází a odchází.


21.

Proč se mu, potulnému jinochu, zlíbilo přijíti k mému prahu, když den svítal?

Vcházejíc a vycházejíc, jdu vždycky mimo něho a jeho tvář poutá oči mé.

Nevím, mám-li na něho promluviti či mlčeti. Proč se mu zlíbilo přijíti k mému prahu?


Oblačné noci červencové jsou temné; obloha podzimní je jemně modrá; jarní dnové jsou neklidni jižním větrem.

Spřádá své písně v melodie vždy nové.

Odvracím se od práce a oči mé se plní mlhou. Proč se mu zlíbilo přijíti k mému prahu?


22.

Když šla mimo mne rychlými kroky, dotkl se mne lem jejího roucha.