Přeskočit na obsah

Stránka:TAGORE, Rabindranath - Zahradník.djvu/20

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

Po cestě v růžové jitřní mlze šel mladý poutník.

Perlový náhrdelník byl na jeho šíji a sluneční paprsky padaly na jeho témě. Stanul před mými dveřmi a tázal se mne dychtivě: „Kde ji naleznu?“

Studem jsem nemohla ani říci: „Ona — to jsem já, mladý poutníče, to jsem já.“


Bylo šero a lampa nebyla rozsvícena.

Lhostejně česala jsem si vlasy.

Mladý poutník přijel na svém voze v záři zapadajícího slunce.

Jeho koně měli pěnu u úst a prach byl na jeho šatě.

Sestoupil u mých dveří a ptal se unaveným hlasem: „Kde ji naleznu?“

Studem nemohla jsem ani říci: „Ona — to jsem já, zemdlený poutníče, to jsem já.“


Jest dubnová noc. Lampa hoří v mé komnatě.

Jižní vánek tiše povívá. Hlučný papoušek spí ve své kleci.