Stránka:Stero žalmů.djvu/12

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

za něj prosí, ačkoliv lid ten oním samým časem jemu se zpěčil. „Odpusťte a odpustí se vám“ toť jest zákon blahověstný, jehož mírná záře osvěcuje praotce Spasitele našeho.


Žalm IV.

Světlo a mír od Boha.

1 Přednímu zpěváku na nástroj strunný, žalm Davidův. 2 Když volám, vyslýcháš mne, Bože obhajce spravedlnosti mé, neb jsi mi v úzkosti prostranství způsoboval; smiluj se nade mnou a vyslyš modlitbu mou. 3 Synové mužů slovutných, dokavadž sláva má v potupě bude, dlouholiž marnost milovati a lži hledati budete? 4 Vězte, žeť jest oddělil Hospodin sobě milého; vyslyšíť mne Hospodin, když k němu volati budu. 5 Uleknětež se a nehřešte; přemyšlujte o tom v srdci svém na ložci svém a umlkněte. 6 Obětujte oběti spravedlnosti a doufejte v Hospodina. 7 Mnozí říkají: Kdo nám ukáže dobré věci? Ale ty Hospodine pozdvihni nad námi jasného obličeje svého. 8 Spůsobils radost v srdci mém větší nežli oni mívají, když obilí a víno jejich se obrodí. 9 A protož v pokoji i lehnu i spáti budu, nebo ty, Hospodine, sám spůsobíš mi bydlení bezpečné.


Žalm ten, jak verš poslední ukazuje, písní jest večerní a za takovouž v církvi (v kompletorium) položen a nařízen jest. Slova (v. 1). „Bože obhajce spravedlnosti mé“ osvědčují upřímné