Přeskočit na obsah

Stránka:Stero žalmů.djvu/10

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

zvěstoval, dokládaje, že Bůh vzkřísiv Ježíše naplnil milostivé zaslíbení své jakož v 2. žalmu napsáno jest: Syn můj jsi ty, já dnes zplodil jsem tebe (Skut 13). Jako zde tak i v úvodě listu k Římanům slovo „dnes“ ku vzkříšení syna člověka vztahuje se, poněvadž vzkříšení jest skutek ten, kterýž jej co pravého syna Božího oslavil. Jakož jest on člověčenstvu spasitelem a života základem, jest mu též (v. 8) hlavou a pánem, tak že jsou všichni národové panstvím a vladařstvím jeho; neboť jako dí Řehoř Veliký: Kristus Bůh jsa dává všecko, jsa člověk přijímá všecko. Otec dal synovi moc konati soud, poněvadž syn na se vzal postavu služebníka, aby smíření zjednaje poslušností za všecky dosti učinil. On jest tedy nejen blahoslavenství dárcem těm, kteří jsou věřící a spravedliví, nébrž i soudcem, jenž všecky výše (v. 1 a 2) dotčené buřiče a ty, kteří jej zapírají, odsoudí a jim pokutu vyměří vedlé zarputilosti jejich.

Prorok zjevené sobě blahoslavenství a soud jménem Hospodinovým a Kristovým takto vyhlásiv nyní (v. 10—13) sám od své osoby obrací se k mocnářům zemským, jichž příklad a příkaz ostatním za pravidlo bývá, napomínaje, by poslušni byli pravdy věčné a vděčně se veselíce, jednak ne bez bázně, konali spasení své (Filip. 2, 12) a tudy Synu Božímu k poslušenství a k milování se přikazovali[1]. Věříte-li v Boha, dí Pán, i ve mě věřte, nikdo nepřichází k otci, leč skrze mě. Kdo milosti odpírá, sám vinen jest, že ho tíží nemilost, která jakožto Boží proti hříchu odpor hněvem Božím slove; kdož pak usouzených od Boha pokut neuznává neb jich nevšímá, kráčí cestou nemohoucí vésti leč k zahynutí. Takto závěrek žalmu tohoto s oním žalmu prvého srovnává se: cesta lidí Bohu odcizených zahyne, ale do království světla a míru vede cesta spravedlivých, to jest těch, kteří slouží Pomazanému Páně, jsouce ospravedlněni zásluhou jeho jakož i věrností svou.


Žalm III.

Žalm Davidův, když utíkal před Absolonem synem svým.

1 Hospodine, což jsou mnozí nepřátelé moji, mnozí povstávají proti mně;


  1. Slova jazyku původního: „líbejte syna“ mají do sebe význam jazykům evropejským neznámý, jako: „ctěte syna, klanějte se jemu.“ Obecný překlad: „přijímejte kázeň,“ ač není přísný, dobře se srovnává s tím co potom následuje.