Tato stránka nebyla zkontrolována
Přegeda dědinu prwnj i druhau,
Podjwey se, srdce moge, za ňádra:
Gak se hrauda roztanula sněhowá,
Tak též tane srdce moge za tebau.“
Upřjmné wyznánj.
Milé děwče, zlato mateřino!
Proč mi tebe káragj a bigj?
Kdybych wěděl drahé srdce moge,
Že mi tebe káragj a bigj
Skrze moge časté docházenj,
Mnohem bych tě častěg nawštěwowal,
Ažby tebe matka wypudila,
A we dwůr můg bjlý zapudila.
Dědictwj.
Měsjc hwězdě dennici domlauwá:
„Kde gsi byla hwězdice dennice?
Kde gsi byla, kde gsi čas mrhala,
Čas mrhala po tři dny celičké?“
Dennice mu ticho odpowjdá:
Prodlila gsem, a čas mrhala gsem
Nade městem bjlým Bělohradem,
Dohlédage diwu welikého:
W djly brali, dwa bratřj dědictwj,
Jakšič Dmitar s Jakšičem Bohdanem.
Pěkně gsau se bratřj porownali,
A dědictwj w djly rozdělili:
