Stránka:Sborník prací historických - 1906.djvu/35

Tato stránka nebyla zkontrolována

23

KTERÉ JEZERO MAKED. JEST HERODOTOVA Πρασιὰς λίμνη?

Filibedžiku pod výběžky Perinu, 2. jezero butkovské a 3. doiranské, tato obě pod Belešem, ježto jen u těchto tří jezer jest na blízku pohoří jménem Orbelos.^[1]

Proti jezeru achinskému, jež se obyčejně^[2] pokládá za Prasias, svědčí závažný důvod z Herodota samého. Vypravuje totiž (VIII., 116), že r. 480, když Xerxes táhl proti Řecku, panoval v Bisaltii a Krestonii,^[3] tedy v krajínách západně od jezera achínského, samostatný thracký král. Tato věc jest naprosto nesrovnatelna s údajem Herodotovým, V., 16, že říše makedonská r. 513 sahá až k jezeru Prasias, je-li jezero to = jezeru achinskému, a proto zbývá volba jen mezi jezery butkovským a doiranským.^[4] Pro jezero doiranské

↑ Nemůže tedy Prasias býti rovna jezeru či spíše bažině u Filippi (λίμνη Πραβίου), jak myslil Larcher (k Herod. V., 17; srovn. Chrysochou l. c. 11) ani jezru nyní Bešik zvanému (jezero to jest starověké jezero Bolbe), jak soudili dle d’Anvilla Gatterer l. c. 22, 81, Mannert l. c. 495 (jenž však již pronesl správné mínění, že Prasias skutečně [v. pozn. naši 26] jest jezero na horním Strymonu; na str. 232 ovšem mylně klade doly u jezera na v. Strymonu), ani jezeru Lъngadinskému (= Langadské = λίμον Άγ. Βασιλίου), jak míní Tafel, Thess. 264, ani malému horskému jezeru Mavrovskému, jak myslí C. Müller ve vydání Ptolemaia na str. 504, 514.
↑ Tak soudí po příkladě Leakově (l. c. 210 nn.) mimo jiné Abel (l. c. 60), Forbiger (l. c. III. 1056), Desdevises (l. c. 49, 112, 422), jenž však sveden byv chybou Cousinéryovou v. poznámku 29, myslí, že Dysoron = Chortiatsis (l. c. 22, 47, 112, 430) a jiným nedopatřením stříbrné ony doly umísťuje na Chalkidice (l. c. 359), Dimitsas (l. c. 62), srovnej však naši poznámku 4, Hahn (l. c. 230), Rawlinson (l. c. 219, 223), Macan (Herodotus the fourth, fifth and Sixth book, London 1895 (k V. 6). Zvláštní modifikaci tohoto mínění podal Kiepert (Lehrbuch… 313.) Myslil, že Prasias jest sv. část jezera achinského nyní skoro úplně vyschlá. Později však rozhodl se pro jezero butkovské. (V. naši pozn. 30.)
↑ Bisaltové sídlí dle Herodota VII., 115, u města Argilu, jež bylo jz. jezera achinského (Oberhummer u Paulyho III., 499). Krestonika pak jest poříčí horního Echeidoru. (Herodot VII., 124.)
↑ Doell l. c. 38. Kdo myslí, že Orbelos neznamená pohoří Beleš a že Prasias jest jezero Bešik (Mannert l. c.) nebo achinské (Dimitsas I., 203, Macan ad Herod. V. 17), nebo bažina u Filippi (Mertzidis u Chrysochou, str. 11 nn.), musí důsledně uznati, že Herodot pochybil, udávaje makedonské hranice za Amynty, což ovšem a priori pravdě nepodobno, jak dobře praví Chrysochou (l. c. 19). Že Prasias = achinskému jezeru, snaží se dokázati Abel (l. c. 60) touto nepřímou argumentací: dle Herodota V. 16 bydlí u jezera Prasias Paionové, dle VII. 115 a VIII. 116 sídlí z. Strymonu ne Paionové, nýbrž Thrakové, musí tedy jezero to býti ne z. Strymonu, nýbrž v., tedy musí rovnati se achinskému, ve které Strymon před vtokem do moře se rozlévá. Jakkoliv tato argumentace jest formálně bezvadná, nemůže přece výsledek býti správný, poněvadž odporuje, jak řečeno, místu Herodotovu VIII. 116, jež dosvědčuje, že mezi Strymonem a Makedonií ještě r. 480 byla říše krestonsko-bisaltská. Hledáme-li způ-

[1] Nemůže tedy Prasias býti rovna jezeru či spíše bažině u Filippi (λίμνη Πραβίου), jak myslil Larcher (k Herod. V., 17; srovn. Chrysochou l. c. 11) ani jezru nyní Bešik zvanému (jezero to jest starověké jezero Bolbe), jak soudili dle d’Anvilla Gatterer l. c. 22, 81, Mannert l. c. 495 (jenž však již pronesl správné mínění, že Prasias skutečně [v. pozn. naši 26] jest jezero na horním Strymonu; na str. 232 ovšem mylně klade doly u jezera na v. Strymonu), ani jezeru Lъngadinskému (= Langadské = λίμον Άγ. Βασιλίου), jak míní Tafel, Thess. 264, ani malému horskému jezeru Mavrovskému, jak myslí C. Müller ve vydání Ptolemaia na str. 504, 514.

[2] Tak soudí po příkladě Leakově (l. c. 210 nn.) mimo jiné Abel (l. c. 60), Forbiger (l. c. III. 1056), Desdevises (l. c. 49, 112, 422), jenž však sveden byv chybou Cousinéryovou v. poznámku 29, myslí, že Dysoron = Chortiatsis (l. c. 22, 47, 112, 430) a jiným nedopatřením stříbrné ony doly umísťuje na Chalkidice (l. c. 359), Dimitsas (l. c. 62), srovnej však naši poznámku 4, Hahn (l. c. 230), Rawlinson (l. c. 219, 223), Macan (Herodotus the fourth, fifth and Sixth book, London 1895 (k V. 6). Zvláštní modifikaci tohoto mínění podal Kiepert (Lehrbuch… 313.) Myslil, že Prasias jest sv. část jezera achinského nyní skoro úplně vyschlá. Později však rozhodl se pro jezero butkovské. (V. naši pozn. 30.)

[3] Bisaltové sídlí dle Herodota VII., 115, u města Argilu, jež bylo jz. jezera achinského (Oberhummer u Paulyho III., 499). Krestonika pak jest poříčí horního Echeidoru. (Herodot VII., 124.)

[str23-4] Doell l. c. 38. Kdo myslí, že Orbelos neznamená pohoří Beleš a že Prasias jest jezero Bešik (Mannert l. c.) nebo achinské (Dimitsas I., 203, Macan ad Herod. V. 17), nebo bažina u Filippi (Mertzidis u Chrysochou, str. 11 nn.), musí důsledně uznati, že Herodot pochybil, udávaje makedonské hranice za Amynty, což ovšem a priori pravdě nepodobno, jak dobře praví Chrysochou (l. c. 19). Že Prasias = achinskému jezeru, snaží se dokázati Abel (l. c. 60) touto nepřímou argumentací: dle Herodota V. 16 bydlí u jezera Prasias Paionové, dle VII. 115 a VIII. 116 sídlí z. Strymonu ne Paionové, nýbrž Thrakové, musí tedy jezero to býti ne z. Strymonu, nýbrž v., tedy musí rovnati se achinskému, ve které Strymon před vtokem do moře se rozlévá. Jakkoliv tato argumentace jest formálně bezvadná, nemůže přece výsledek býti správný, poněvadž odporuje, jak řečeno, místu Herodotovu VIII. 116, jež dosvědčuje, že mezi Strymonem a Makedonií ještě r. 480 byla říše krestonsko-bisaltská. Hledáme-li způ-

[1]

[2]

[3]

[4]