Stránka:Sborník prací historických - 1906.djvu/29

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována

JAROSLAV ŠŤASTNÝ.
KTERÉ JEZERO MAKEDONSKÉ JEST HERODOTOVA Πρασιάς λίμνη?

Herodot udává, když vypravuje o tažení Megabazově do Thrakie a o chystaném podrobení Makedonie,[1] že východní hranicí makedonské říše jest pohoří Dysoron u jezera Prasias. (V., 15–17.)

Při rozboru tohoto místa, pro starý zeměpis Makedonie velice důležitého, musíme nejprve odpověděti na otázku: Jest říše makedonská, o jejíž hranici zde Herodot mluví, království Amyntovo (panoval asi od r. 548–498[2]), či jest to říše makedonská za doby Herodotovy (kolem r. 440), aneb konečně je-li nějaký důvod za to míti, Že Herodot na tomto místě mluví o Makedonii jako o nejdávnějším původním území říše makedonské, jež rozkládalo se mezi Haliakmonem a Ludiem na úbočích Bermia, tak jako je míní zcela jistě VII., 127? Toto poslední mínění[3] dlužno rozhodně zamítnouti. Vždyť pro čtenáře Herodotovy neměla ona původní


  1. Busolt, Griechische Geschichte II.2 442 a 449.
  2. Různá udání o době jeho vlády v. u Eusebia (Schoene I., 227 a II., 96). S tím srovn. Busolt II.2 569 a Kaerst (Pauly Realencyklopädie… Neue Bearbeitung I., 1411).
  3. Pronesl je K. O. Müller, Uiber Wohnsitze, die Abstammung und ältere Geschichte des makedonischen Volkes, Berlin 1825, str. 30 s podivným odůvodněním: „da das hinzueroberte Bergwerk ganz deutlich davon (z Makedonie) ausgeschlossen wird“, nic nedbaje toho, že v uvedené krajině žádného jezera není. Správný výklad místa podává Doell, Studien zur Geographie des alten Makedoniens Stadtamhof 1891, str. 39.