Tato stránka byla zkontrolována
Klášter doubravský.
V klášteře doubravském osaměl kůr,
refektář naplněn mnichy,
v ambity vážné a v omšený dvůr
číše zní, popěvky, smíchy.
Memento mori! — Na to je čas:
lásku teď, zpěvy, víno a kvas;
modlení, žalmů již dosti,
radost ať zdi tyto hostí.
Refektář zatemněn, mniši šli spat,
před Kristem lampa jen míhá,
hlavu on sklání, hled bolestí jat
po stěnách obrazy stíhá.
Opatů sbor to, klášter jež měl,
zbožností, slávou dokud se skvěl.
Mrtví jsou všichni v čas divý,
jeden jen kráčí tu živý.
