Tato stránka byla zkontrolována
Jak to praská pod pekelcem!
kamna div se nezboří,
světlo tam a nehoří —
kachel klesá před vetřelcem,
za hlavou se pakozelcem
černý pes z nich vynoří.
Žhavé oči z hlavy svítí,
s hrdla visí řetěz žhavý. —
Venku vše se v slunci třpytí,
zde pak náhlé noci děs. —
Vypukly v pláč usedavý
a pak tiše v koutek tmavý
schoulily se děti kdes,
k jejich nohoum uleh’ pes. —
Noc a děsné ticho vládne. — —
Přede dveřmi kroky pádné
a už stěžej zasténá.
„Tatínku!“ —
Dál ticho vládne,
v dveřích socha kamenná.
Žaltář tam zde stíny noci,
děti jeho v pekel moci.
Ztraceny! tak duše kvílí.
Zachraň je! zní v srdci hlas.
