Tato stránka byla zkontrolována
Za oltářem visí v kostele.“ —
„Pro měch již a dívky veselé!“
Už tisk’ dudák dudy do boku,
slza se mu třpytla ve oku.
Darmo dul však tváře do ruda,
darmo mačká měch — on nedudá!
„Ha, to vzpoura! Do věže s tím psem!
Připijme si: Čert to plémě vem!“
Ryčně zvučí třeskot pohárů,
oknem rdí se záře požárů.
Temně planou světla po stolech,
síní zní cos’ jako těžký vzdech.
Tu se dvéře otevřely v ráz.
„Vzácní páni, pozdravuju vás.
Slyšel jsem, že schází dudák vám.
Dejte dudy, já vám zadudám.“ —
„Hejsa dudák! Jak kdy zavolá!
Přihni si a zahrej do kola.“
