Stránka:Polsky snadno a rychle.djvu/18

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována


    • dałbym, gdybym miał.
    • dałbyś, gdybyś miał,
    • dałby, gdyby miał,
    • dalibyśmy, gdybyśmy mieli.
    • dalibyście, kdybyście mieli,
    • daliby, gdyby mieli.
Miałbym do Pana wiełką prośbę Měl bych k vám velkou prosbu.
Chciałbym Pana prosić o łaskę. Prosil bych vás o laskavost.
Chętnie bym to uczynił, ale teraz nie mogę. Rád bych to učinil, ale nyní nemohu.
Gdybyś to zobaczył, tobyś zapłakał. Kdybys to spatřil, zaplakal bys.
Na ulice i psa byś nie wygnał. Ani psa bys na ulici nevyhnal.
Gdybyśmy wiedzieli, nie pytali byśmy. Kdybychom věděli, neptali bychom se.
Chciałbym wiedzieć, która godzina. Rád bych věděl, kolik je hodin.
Czy byłbyś Pan tak dobry? Byl byste tak dobrý?
Ktoby to był myślał? Kdo by to byl myslil!

Pozn. Polák nevyká jako my, nýbrž tyká. Místo: Kdo jste? řekne: Kto Pan jesteś? anebo kto Pan jest? k paní: kto Pani jesteś? anebo: kto Pani jest? Ostatně viz úlohu 9.


8. úloha: Rozkazovací způsob.

Rozkazovací způsob se málo liší od našeho: daj, graj, zacznij, pleć (pleť), proś (pros), weźmij anebo weź (vezmi), widz viz, wiedz věz, jedz jez.

Utvořte k těmto imperativům první osobu množného čísla (dajmy, grajmy) a druhou osobu: dajcie, grajcie.

Ať žije! přeložíme: niech żyje!