Stránka:Polsky snadno a rychle.djvu/12

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována


Gdzie byłeś tak długo? Kdes byl tak dlouho?
Ja byłem w domu. Byl jsem doma.
Ja byłem sam. Byl jsem sám.
Ja już tam byłem. Už jsem tam byl.
Ja jeszcze tam nie byłem. Nebyl jsem tam ještě.
Wziąłeś ty to? Vzals to ty?
Ja to nie wziąłem. Já jsem to nevzal.
Myśmy nic nie chcieli. My jsme nic nechtěli.
Miałem, ale już nic mam. Měl jsem, ale už nemám.
Mieliśmy dość. Měli jsme dost.
To bylo dziś. To bylo dnes,
Kto był tutaj? Kdo tu byl?
Nikt tutaj nie był. Nikdo tu nebyl.


3. úloha: Přítomný čas.

Sloves na -m (vidím) má polština méně než čeština. Jsou to zejména slovesa na -am jako wołam, kocham (miluji), szukam (hledám), czytam, mam, dam. Kromě těch ještě několik jako jem (jím), wiem (vím), umiem (umím), śmiem (smím).

Všecka ostatní slovesa maji koncovku u, polsky ę: vidzę (vidím) (hanácky vizu). Viz úlohu 4.

Slovesa wołam atd. se skloňují bez mála jako naše.

wołam dam jem wiem
wołasz dasz jesz wiesz
woła da je wie
wołamy damy jemy wiemy
wołacie dacie jecie wiecie
wołają dadzą jedzą wíedzą

S formou dadzą srovnej staročeské dadí, s jedzą jedí, s wiedzą vědí.

Polská otázka počíná velmi často tázacím slůvkem czy. Jsi šťasten? přeložíme: Czy jesteś szczęśliwym? Tedy dvě odchylky od češtiny. Czy już czas? Jeszcze nie.