S uvedenou pohádkou ze sbírky Athanasjeva shoduje se úplně verse švédská[1] až do nejmenších detailů: stejně se líčí, jak rybář při prvním lovu vytáhl síť nesmírně těžkou, ač v ní byla jediná jen rybka, zlatá; stejně poslán byl rybář nejdříve pro chléb; stejně žádá rybář zlatou rybku, aby se obrátila k němu hlavou a ocáskem do moře; pro novou princesku (vévodkyni u Athanasjeva) vystavěn rovněž třípatrový kamenný dům atd. Slovem tato verse švédská činí dojem doslovného překladu pohádky ruské.
Více méně shodně vypravuje se pohádka tato dále na západě, a sice v předních Pomořanech (v okresu Grimmen-ském).[2] Rybář v této versi lovil ryby ne do sítě než na udici, jednou ulovil velikou štiku a ta ho prosila, aby ji propustil, neboť jest prý vlastně zakletým princem, který jest odsouzen po celý život v moři bydleti; odměny neslibuje. Žena ho plísní, že si ničeho na něm nežádal, zakletá taková bytost přece může dáti vše, co jen člověk chce. Žena chce míti nejdříve malou chalupu, pak chce se státi zámožnou selkou, potom hraběnkou a chce míti krásný zámek, dále chce býti ještě královnou, potom ještě císařovnou, konečně ještě papežem, neboť ten dělá císaře a krále, ale i s tím není spokojena, když ji udělala štika už papežem, může ji udělati ještě bohem.
S touto versí srovnává se úplně jiná německá pohádka zapsaná v Hamburce dialektem pomořanským[3] a sice tou měrou, že úzce spolu souvisí, i žena rybářova se stejně jmenuje, jen pořad jejích žádostí jest maloučko zkrácen: po hezounké chaloupce chce míti hned krásný panský zámek. Podobně se vypravuje pohádka i jinde ještě v Pomořanech,[4] jen že postup chudé rybářky až na trůn královský jest rychlejší, žádost její nestoudná po trůnu božském jinak se odůvodňuje, přirozeně ve versích protestantským lidem vypravovaných vypadla neb neujala se touha po tiaře papežské.
Z Pomořanska pronikla verse tato do severní části Braniborska, do Ukerské marky:[5] štika vylovená nepraví, na rozdíl od obou předešlých, o sobě, žeť vlastně zakletým princem; žena rybářova měla hned na počátku touhu po vyšších hodnostech, nejdříve chce vynikati v rodné vsi nade všecky, muž má se státi nejdříve starostou; pak nestačí ženě více vesnice, chce aby poslouchaly i okolní vesnice: muž má se státi knězem; dále pak hned králem a na konec chce, aby on byl bohem, aby mohli poroučeti celému světu. Muž jmenuje se Dundeldee.
