Historie popa Kalenberského, šaška vévody Otty Vídeňského († 1350) hned z počátku zdobena jest tímto žertíkem[1]: Student, nastávající pop kalenberský, koupil ohromnou rybu na trhu a nese ji vévodovi Ottovi; dveřník ho nepustí, až mu slíbí, že s ním se podělí o odměnu. Vyžádal si výprask, polovici dostal dveřník. Pozdější německý vypravovatel Jan Pauli podává historku v jiné úpravě[2]: sedlák přinesl pánovi krásnou hrušku, jakou pán rád jídal. Vrátný ho pustil, když mu přislíbil polovici daru, a dostal 25 dobrých ran na záda: sedlák si vyžádal 50, ale když pánovi vysvětlil podivnou svou žádost, bez bití odešel. H. Oesterley uvádí v poznámce starší a novější knihy, ve kterých se anekdota tato čte; nám zde většinou nejsou přístupné.
V Pomořanech[3] pojí se opět s Bedřichem V, králem pruským. V první pohádce vypravuje se, že sedlák ulovil jednou prazvláštní potvoru: štika chytila lišku a liška štiku, a tak se zachytily, že od sebe nemohly. Sedlák je strčil do pytle a donesl králi Bedřichovi do Berlína. U vchodu narazil na první překážku, voják na stráži stojící nechtěl ho propustiti, až když mu slíbena čtvrtka čekané odměny. Přiběhl pak žid a rovněž čtvrtku si vyprosil. Když sedlák vešel do zámku, vyžádal si na něm ještě čtvrtku strážmistr, a u vchodu do sálu poslední čtvrtku si vyžádal lokaj. Sedlák odmítl peněžitý dar, vyžádal si 100 ran holí na záda, a rány rozděleny mezi vojáka, žida, strážmistra a lokaje. Za dobrý žert odměněn sedlák pěkným statkem, jako student od vévody Otty farou kalenberskou. — V druhém variantu sedlák, který ve sporu s pánem přišel o svůj rodný stateček, nese králi mandel syrečků. Voják a komorník žádají každý polovici čekané odměny, dostal každý po facce a sedlákovi vrácen opět jeho stateček.
Polské verse[4] se odchylují: dle nich hloupý sedlák prodával krávu a když nikdo jí nekoupil, prodal maso na konec za posledním domem psovi. Za 14 dní šel si pro peníze, chytil psa a s ním šel žalovat ke králi. Vedou k němu tři stráže a každá chtěla od sedláka čtvrtinu odměny. Král mu na jeho žádost daroval 100 ran: po 25 dostaly stráže, poslední čtvrtku prodal sedlák v městě mladému kupci židovi za sto rublů. Druhý krátký variant totéž celkem vypravuje, o odměnu rozdělil se hloupý sedlák s jedním vojákem. V třetím variantu prodal hloupý sedlák sto ran třem židům, každému 25 za mnoho peněz. Když židé koupenou odměnu od krále měli již vypla-
- ↑ Narrenbuch, Herausgegeben durch Fr. H. von der Hagen. 1811, str. 172 sl.
- ↑ Schimpf und Ernst von Johannes Pauli. Herausgegeben von Hermann Österley, cap. 614; pozn. 592.
- ↑ Volksmärchen aus Pommern und Rügen. Gesammelt und herausgegeben von Dr. Ulrich Jahn. I., 1891 č. 24 a 25.
- ↑ Stanisław Ciszewski, Krakowiacy. Monografja etnograficzna. I. č. 148, 149, 150.
