Stránka:Polívka - Pohádkové bytosti.djvu/10

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována
28
Jiří Polívka:

Súpis II, 145. Tak se také jmenuje čarodějnice, která jede na čaro-dějnický sněm na svém pacholkovi; v dalším průběhu povídky se jmenuje „bosorka‟ (Sb. Mat. Sl. VII, 20, č. 12; srv. Kubín, Klad. li, 226, č. 69).

Kromě výrazu „ježibaba‟ se užívá často slova „striga‟, v témž významu. Někdy se stane, že obě jména jsou v téže povídce (Súpis I, 277); „striga‟ se na př. jmenuje stará žena, která promění hrdinu v lese v kámen (Grim. č. 60; Súpis I, 203, 206, 208, 214, 223, 225, 245). V jiných podáních se zjevuje zase „ježibaba‟ (ib. 209, 211, 222). „Striga‟ nazývá se také stará čarodějnice, u které hlídá hrdina koně (Súpis II, 64, 247, 251, 357). „Striga‟ se umlouvá se svými 3 dcerami, jak by se pomstily hrdinovi za zabití 3 draků. „Striga‟ pronásleduje hrdinu, proměněna v ocelového vepře, až ke kováři, kde je chycena za jazyk; hrdina si na ni sedne a objede tak celý svět (Sb. mus. slov. spol. XVI, 89, č. 24). Ve versích Grim. č. 96 pronásleduje „striga‟ královnu místo jejich sester. Jakmile se dozví, že král našel u nějakého rybáře zlatovlasé děti, sedne si na pohrabáč, letí až k rybářovu domku a přemlouvá děti, aby jí přinesly zázračné věci (Súpis III, 137). V jiných versích je to macecha (ib. 146) a ještě v jiné další je to „moudrý muž‟, pěstoun dětí (ib. 140). „Striga‟ se jmenuje žena, která ukládá ženichovi nebo dívce nadpřirozené práce a pronásleduje milence v mílových botách (Súpis II, 266, 272). Také dcery „strigy‟ mladé strigy je pronásledují na pohrabáči, koštěti, stará „striga‟ na trdlici (ib. 267). Letí za nimi na koštěti (ib. 277). Tak se jmenuje také mlynářka, která přijde na sněm čarodějů jako kobyla; její pacholek přijede na ní po druhé také tam (Sb. mus. spol. slov. XVIII, 8, č. 45; srv. Kladské pov. II, 26, č. 69). Čarodějnice „strigy‟ se promění v louku, hrušku, jabloň a jejich matky v studánku, jen aby zničily hrdinu (Súpis II, 239); v jiné versi ve studánku, jabloň a postel. Když jsou už všechny tři pobity, pronásleduje hrdinu hořící pec, jejich matka, až ke kováři; kovářští tovaryši chytnou její jazyk do kleští, ukovají z něho železného vepře, na němž hrdina objede celý svět (Súpis II, 95 a násl., 99: Tady se jmenují jen „čarodějnice‟). „Striga‟ pronásleduje Sněhurku, navlékne jí prsten atd. (Czambel 229, č. 122); v jiných versích se zjeví pouze stará žena nebo sama macecha (Súpis III, 298 a násl.). V pohádce ze Spiše „striga‟ dělá vojáky; při přástvě, když vyměňuje cívky, vyskočí vždy voják (Sb. mus. spol. slov. XVIII, 84). Někde se zachovaly velmi staré a původní představy. „Striga‟ je na př. matka velmi mocného krále, který je však malý jako mravenec. Jeho matka „striga‟ jednou odpoledne přijde tam, kde se pase velké stádo. Jeden ret dá až k zemi, druhý až k nebi, a pastýř jí musí zahnati do úst celé stádo. Hrdina vejde do „strigy‟ se stádem; volá na pomoc šik 9hlavých draků, kteří „strigu‟ roztrhají (Súpis II, 212).

Čarodějnice se jmenuje konečně také bosorka. Toto jméno je i v pohraničních krajích moravských a na Těšínsku, u polského obyvatelstva Tater, u karpatských Rusínů až do Ukrajiny (R. Et. Slav. II. 264). Jméno toto jistě souvisí patrně s maď. „boszorkany‟; do