Stránka:Polívka - Pohádkové bytosti.djvu/1

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována
19

Jiři Polívka:


Pohádkové bytosti.

Ze jmen polomytických bytostí zachovalo se poměrně nejlépe — alespoň ve slovenských pohádkách — jméno „laktibrada‟, také „loktibrada‟. Loktibrada je píď dlouhý mužíček s vousem, dlouhým celý loket (Súpis I, 265); vous měří někdy 2 lokte, a mužíček má loket dlouhé nehty (ib. III, 146). Trpaslík, ohyzdnější než čert, s vousem na loket (ib. I, 279). Vyrušuje společníky při přípravě jídla; Grim, K. H. M. č. 91; Súpis I, 265, 279, 304, 309. V jednom starším podání toto jméno vypadlo a mluví se v něm o čertu s vousem na píď dlouhým (Súpis I, 301), zde se jmenuje „na pétš bräda, na péč loket‟. Jméno nás svádí k domnění, že jím byla snad označována bytost rodu ženského, jež mohla být zaměňována s „ježibabou‟ (ib. I, 276; podobně ib. 282, 284). Proto bylo mužské jméno mužské bytosti pozměněno v „loktibradák‟ (ib. I, 294, 304). Jeho úkoly vykonává někdy bezejmenný stařec (ib. I, 321). Vyskytuje se i v jiných látkách. V Grim. č. 96, ve starším podání, potkají bratří na cestě za kouzelným ptákem starého muže s vousem na 2 lokte a nehty loket dlouhými; ptají se tohoto „loktibrady‟, kde a jak ptáka naleznou (Súpis III, 146). Sirotek, kterého otec zanechá v lese, posluhuje v lesní chatrči starci velikému píď s vousem na loket dlouhým. Za službu je bohatě odměněn a vrací se domů (Czambel 244, č. 134). Jméno toto je zapsáno i ve sbírce Škultéty-Dobšinského 13, č. 2, kde je bytost jím označená zase ženského pohlaví (srv. Bolte-Polívka I, 218). V českých pohádkách jest loktibrada zapomenut. Ve valašském podání u Kuldy I, 115, praví se, že přišel „chlap‟ ke společníkům po jídle a pořádně je zbil. V pohádce ze západní Moravy se mluví o starci loket velikém s vousem dlouhým 7 loktů (Sedláček I, 18); u Mikšíčka je zase malý mužíček (I, 177); stařec (Mikšíček, Pohádky 23).

V pohádce zpracované od B. Němcové (II, 31, č. 15) je loktibrada nepojmenovaný mužíček, jenž byl společníkům sotva po kolena; na prsa mu splýval černý vous a oděn byl červeným pláštěm. V novější reprodukci tohoto zpracování (Kladské pov. I, 113, č. 60) je loktibrada žlutý mužíček s dlouhým vousem. A v ještě jiném podání (Hruška, Na hyjtě III, 102) je loktibrada mužíček jako palec s vousem dlouhým na kolik loktů; jmenuje se také „pidimužík, trpaslík‟. Jinde se jmenuje jen trpaslík a není blíže popsán (Podkrkonoší záp. 164, č. 79). „Pidimužíka‟ s dlouhým vousem má i Přikryl (str. 464). U Slováků se jmenuje „loktibrada‟ také princ, který zabloudí při lovu (Dobšinský III, 65). Ve starším podání Grim. č. 60