Stránka:Polívka - O srovnávacím studiu tradic lidových.djvu/33

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována

33


Poněkud odchylná jest pohádka bulharská zapsaná v Ochridě[1]: I v této uschoval hodný syn svého otce v bečce, neboť velice bylo mu ho líto. Jednoho dne totiž všickni synové zabili otce své a místo starců dostavili se mladíci do místní schůze radní. Náčelník se podivil, kam se poděli starcové. Řekli mu, že umřeli, jeden na tu, druhý na onu nemoc. Vymyslel si tedy náčelník, že jim uloží takovou práci, aby poznali, že jim zapotřebí pomocné rady starců. Došel prý cárský rozkaz, aby opatřili pro koně provaz z písku; uložil jim lhůtu třídenní, nepřinesou-li, budou o hlavu kratší. Jen hodný syn se dostavil vesel, neboť rada moudrého otce pomohla mu v tísni: řekl náčelníkovi, že jsou takoví řemeslníci, kteří dělají provazy z písku, ale к zadělání písku potřebují mléka od mezka, neboť něčím jiným se písek nezadělá; a protože pak provazy málo se žádaly, a tedy také dělaly, zapomněli řemeslníci již, jak se dělají, prosí tedy o kousek takového provazu na vzor. Poznal náčelník, že mluví z úst mladíkových moudrost starcova, ptal se, odkud radu tu má, a tu přiznal se, že zachoval otce svého na živě, kdežto ostatní starce své zabili. Uctil toho mladíka velice náčelník, ostatní pak smrtí potrestal.

Můžeme v těchto tradicích shledávati svědectví, že předkové Chrvatů a Bulharů se přidržovali barbarského toho, v starém věku ovšem velmi rozšířeného zvyku?[2] Nikoliv, neboť nalézáme podobné pověsti v středověké literatuře, a jest více než pravděpodobné, že tyto pověsti zapadly do lidu i tam ovšem přepracovány a zmodifikovány sc zachovaly po dnešní den. Tak ku př. v jednom stfranc. rkp. XIV v. nalezena byla následující historka: Král Šalomoun Syrský poručil jednou, aby všickni starci se zabili, mladík jeden však rozkazu toho neuposlechl a schoval otce svého s vědomím ženy své. Mladík tento vyznamenával se stále před králem svými moudrými rozsudky, neboť stále se radil se svým otcem. Jednou král chtěl jeho moudrost podrobiti obzvláštní zkoušce: má se totiž dostaviti před krále zároveň se svým přítelem, svým sluhou, svým šaškem a svým úhlavním nepřítelem. Dle rady otcovy dostaví sc se svým psem jako přítelem svým, se svým oslem jakožto sluhou, se svým mladým synkem jako šaškem svým, a se svou ženou jako se svým nepřítelem. Když mladý muž průvod svůj takto představuje králi, jest žena prudkým hněvem jata a vyzradí králi, že manžel její neuposlechl rozkazu jeho, neboť nechal otce svého na živě. Král jest ale tomu rád,
  1. Šapkarev: Българ. нар. прикаски 1885 č. 64 str. 118 sl. Сборникъ отъ българ. нар. умотворения VIII, 1892 č. 60 str. 77 sl. Podobná, jen kratší jest verse zapsaná ve Velesu v Makedonii (Сборн. за нар. умотвор. XII, odd. 3, str. 214): žádati o mléko z mezka, potřebné k dělání provazů z písku zapomněli.
  2. Felix Liebrecht: Des Gervasius von Tilbury Otia Imperialia, 1856, str. 84 sl. Ed. Tylor: Úvod do studia člověka a civilisace str. 455 sl. В. Каллашъ: Цоложеше неспособныхъ къ труду стариковъ въ первобытномъ обществħ Этнограф. Обозрħнiе кн. I —III.