Stránka:Polívka - O srovnávacím studiu tradic lidových.djvu/31

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována

31

theorie býti vyzván, aby udal důvody své, proč pohádka tato by měla býti složena mimo Indii, třebas v Evropě; důvody ty by ovšem musely býti poněkud důkladněji rozvedeny, než to učinil Bédier. Tento plesá vítězoslavně, že žádná touha školy Benfeyovy patrněji se neztroskotala, jak ta, která chce odkrývati v pohádkách evropských přežitky indické. Myslíme, že předčasně: při všem musíme nejdříve a stále na mysli míti těsnou souvislost a nepopiratelnou příbuznost přečetných pohádek evropských s orientalními, mimo to vysvětluje se celý ráz pohádek lehce a přirozeně na půdě orientalní, indické, snadněji asi než v starověké neb středověké Evropě, z těchto důvodů bude asi přece třeba u přečetných našich pohádek předpokládati původ orientalní, indický. Mimo to ovšem mohly vznikati a zajisté též vznikaly jiné, mnohé pohádky i jinde mimo Indii, též v Evropě. To bude třeba vyšetřovati u každé jednotlivé látky zvlášť, ale vždy bude zapotřebí též míti na paměti všeobecné proudy v literatuře tradicionalní a vůbec kulturní poměry. Zajisté plným právem řekl E. Cosquin v jedné své polemické brošurce,[1] dotýkaje se pohádek, ve kterých dochází výrazu prazvláštní láska a příchylnost k zvířatům že jsou takové a podobné rysy v našich pohádkách v úzké shodě s idejemi a skutečným životem Indů, t. j. že pohádky všude vypravované odrážejí zcela dobře ideje Indů. Připouští ovšem, že podobné, analogické ideje se vyskytují také u jiných národů, z toho však nevyplývá dle jeho mínění mnoho proti theorii indické. Má-li tato býti vyvrácena, jest zapotřebí důkazu, že naše pohádky odporují idejím panujícím v mysli Indů. Posměch, kterým stihá J. Bédier (str. 162 sl.) tento požadavek, není oprávněn, neboť nalézají-li se všude stejné a tytéž pohádky, není to nutně důkazem, že všude ovládají mysle národa, uprostřed kterého pohádky ty kolují, tytéž ideje, city, představy a názory. Národ pohádky jisté tvořící byl zajisté proniknut myšlenkami a idejemi, které byly podstatou jeho pohádek. To však nelze s určitostí tvrditi o národu přejímajícím ony pohádky. Pohádky nemohly vzniknouti u národa, jehož ideje a názory rázně se lišily od oněch, jež jsou podkladem a podstatou pohádek, kteréž sám vypravuje. Národ snadně přejímal pohádky, třebas ideje a názory v nich vyslovené a jimi illustrované nesdílel, neboť nepovažoval pohádky za jakousi propagandu jistých názorů jemu snad protimyslných neb lhostejných, než liboval si v pohádkách proto, že ho bavily, obrazotvornost jeho povzbuzovaly, pomáhaly mu pozapomínati na námahy a těžkosti jeho denního lopotného života. Ku př. po celé Evropě od jihu až na sever i v Asii rozšířená pohádka o Polyfémovi není důkazem, že všude u všech národů evropských i asijských měli vůbec — mimo tuto původně řeckou báj — představu o jednookém obrovi, pa-

  1. L’origine des contes populaires européens et les théories de M. Lang mémoire présenté au congres des traditions populaires de 1889, par E Cosquin, 1891. Známe brošurku tu, pokud ji cituje Bédier str. 162.