10
opodstatněnost jeho zásadně uznávala, к výkladu úzkých shod tradic evropských i asijských národů. Nechceme poukazovati blíže na to, že tradice rozšířené u národů indoevropských nalézají se ve značné podobnosti též u národů asijských jinoplemenných, že se nalézají u národů afrických a j. Mohlo by se to vykládati, že báje a pověsti, arským kmenům známé ještě v jich pravlasti, byly jimi později k jinoplemenným národům na sever i jih, východ i západ přeneseny. Výklad podávaný školou mythologickou nestačí hlavně proto, že se neshodují pohádky a pověsti jen ve svých prvcích, v základních svých idejích, v hlavních motivech, než, co jest nad jiné důležité, v jisté pevné a stálé, určité kombinaci idejí a motivů. A to právě ukazuje neomylně na to, že pohádky byly kdesi kdysi kýmsi složeny, a s místa svého prvotního vzniku, složení přenášeny byly cestou ústní i písemní od národa к národu, od místa jednoho na místo druhé, z jedné doby děděny do doby pozdější. Pohádky v různých dobách u různých národů zaznamenané shodují se v rysech nejenom význačnějších a důležitějších, než též v podrobnostech, ba malichernostech. Cosquin poukazuje fop. c. str. XI) jako na doklad toho na rozšířenou pohádku o zvířatech vděčných pánu svému, za to, že je vykoupil od jich trýznitelů; bylť člověk ten obelstěn o svůj divotvorný prsten, neb jiný svůj talisman, a zvířata tato (obyčejně kočka, pes a myš neb jiná) najdou prsten tento; nepřítel jich pána (nevěrná žena) uschoval prsten ve svých ústech, myš přijde, zalechtá ho v nose svým ocáskem, člověk kýchne a vykašle prsten. Ne méně význačný jest jiný motiv, který se v téže pohádce důsledně v nepatrných obměnách vyskytuje, t. j. zvířata tato plavíce se přes řeku ztratí prsten, a jak potom prsten ten z řeky opět dostanou. Stejně jako v uvedených Cosquinem versích od samého západu evropského až na asijský východ v jiných ještě versích ku př. v jedné polské z Haliče (Lud. II, str. 66), v maloruské z východní Haliče (Етнограф. З6iрник I, článek II, str. 16), ve velkoruské (Эрленвейнъ str. 23), v běloruské (Gliński II, 109) dobyla myš prstenu, po případe hadí koruny, o kterou královna byla reka obelstila. V jiných opětně příbuzných pohádkách jinakým způsobem uschovala zrádná žena neb milenka divu-tvorný talisman rekův, v slovenské jedné versi ku př. (Slovenské Pohľady 1896 str. 226) zamkla divutvorné hodiny do dřevěné truhly ve sklepě, v pomořanské versi (Ul. Jahn, Volksmärchen aus Pommern und Rügen, str. 330) leží divutvorný zlatý prsten v nějakém zavřeném pokoji ve skřínce, v běloruské versi (Шейнъ Матерiалы сħверо. зап. кр. зап. II č. 9 str. 17) uschován kamínek zázračný, talisman v nějaké truhle. Jinakým způsobem v těch i podobných versích dobyla opět kočka neb myš onoho talismanu. — Na zpáteční cestě přes moře vypadl talisman kocourovi z tlamy, kdy právě měl odpověděti psu, že jej má, v běloruské versi (Gliński II, 110), v haličskoruské (Етнограф. З6iр. 1. s), v slovenské а j. stejně jako v odchylné jinak versi mongolské (Benfey, Pantschatantra I.
