Tato stránka byla zkontrolována
Píseň života.
Aleje šeré v nyvém ji echu
zpívají,
mladí když lidé v hebkém se mechu
líbají.
Se smíchem na rtech milenci jedni
lehají,
po noci bouřné s lože až ke dni
vstávají.
Jiní se marně stravují v touze
mučící,
noci jich zvolna vlekou se, dlouze
vraždící.
Mysticky sladká, slyš, sfér zní hudba
z daleka:
Splynutí s ženou muže je sudba
odvěká!
