Tato stránka byla zkontrolována
Jsi ještě dítě skorem…
Jsi ještě dítě skorem a přec žena,
jež mládím svým a krásou zmámit musí.
Ach, marně rozum city lásky dusí,
je krev má blízkostí Tvou rozbouřena.
Vře žárem žhoucím, po úkoji sténá.
Zda polibky Tvé uklidnit ji zkusí
a srdce zcelit rozdrásané kusy,
zda zhojí čarný zvuk je Tvého jména?
Zve v lože svatební stráň za večera,
jež hebký polštář milencům tu stele.
Pojď, pojď, ó Sladká, v lokty moje schvělé,
stře tma již ochranná svá křídla šerá.
Tvé tílko panenské chci líbat dlouze…
Přej balsám omamný mé horké touze!
