Tato stránka byla zkontrolována
VI.
Jak na ostří nože je v srdci mi, v duši,
v dnech mučivě dlouhých jen hoře mé větší.
Že’s jinému vzdala se, srdce mé tuší,
a svíjí se bolestí sténajíc v křeči.
Ne, nikdy se nevrátíš, nač věřit ve sny,
jež kouzlí mi za nocí obraz Tvůj čarný.
Zřím v samotě siré, jak život můj děsný,
jak bez Tebe zoufale prázdný a marný!
