Dráb z drsných vyvolá plic: »Pět zlatých podruhé, kdo dá víc?«
»Otce smrt náhlá zlomila, pět dítek při holé dlani, a já se v práci schromila, kde vzít a doplatit k dani?« —
Dráb z drsných vyvolá plic: »Šest zlatých poprvé, kdo dá víc!«
»Z telátka jsem ji chovala; když jsme ji na pastvu vedli, každou jsem krůpěj žehnala, vždyť z mléka děti mé jedly!«
Dráb z drsných vyvolá plic: »Šest zlatých poprvé, kdo dá víc?«
»Každou jsem zvedla travičku, jíž mléko sladne a tuční, děti s sedly k ohníčku a byly na pastvě učni.«
Dráb z drsných vyvolá plic: »Šest zlatých podruhé, kdo dá víc?«
»O hladu a přec bezpeční! Groš za sýr ukápne v schránku — byly to hody sváteční, když zbylo na pomazánku.«
Dráb z drsných vyvolá plic: »Šest zlatých podruhé, nikdo víc?«
