Stránka:Pippo Spano a jiné novely.djvu/28

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

do měsíčního světla. „Vím to také od jeho milenky.“

„Od Traffettiové?“ zeptal se spěšně.

„Šla jsem ní. Divíš se tomu? Ona je velkou zpěvačkou a krásnou ženou. Domnívala jsem se, že nemá nijaké příčiny, by zamlčela mi pravdu. A ona je jedinou, jež může mi pověděti pravdu… Nuže, on jest sláb — dokáže málo. Jak ti to mám naznačiti?“

Odskočil zpět. „Považuje mne za býka?“ Ona postřehla jeho pohyb.

„Nejsem přece děckem, dovedu usuzovati. Lanti užívá umělých dráždidel a sílivých prostředků, požaduje od svých metrés služeb, o nichž — o nichž mi Traffettiová musila teprve podávati vysvětlení.“

„Ach! Ach! Ona ti vysvětlovala?“

A myslil si: „Mladá dívka, jež dojde si jiné ženě, by dala se od ní poučiti o schopnostech svého snoubence! Ne, toho bych si byl nikdy nevymyslil, toho nevymyslí nikdo!“

Hleděla naň upřeným zrakem.

„A těch — těch ty nepotřebuješ.“

Užaslý přisvědčil:

„Nikoli.“

Ona se vzpružila.

„Hleď, ty podkládal’s mi právě nízké choutky, vím to, nepopírej toho. Neznáš mne ještě… Že není silným mužem, to není nejhorší. Ale on