lečnost úplně česká, předcházela před zábavou taneční část vážná. jejíž počátek a konec tvořily sbory, jež přednesl kruh českých zpěvákův; mimo sbory a písně obveseloval obecenstvo dovedný deklamator H. Přerhof. Byly to po dlouhé době opět zábavy ryze české, jež těšily se všeobecné oblibě, a jichž asi šest toho roku uspořádáno.
V dobu podzimní l. 1860 v zábavách těch pokračováno a do jedné z nich dostavil se mimo jiné J. L. Lukes, osobnost v kruzích Pražských nad jiné známá a oblíbená a v kruhu přátelském počalo se hovořiti o tom, jakým způsobem bylo by lze zaraziti zpěvácký spolek český.
„Největší starostí bylo nalézti vhodnou místnost ku cvičení, ale v jedné z příštích zábav nabídl Lukes prostranné místnosti hostinské u Raismanů v Haštalské ulici ku společnému cvičení, což vděčně jest přijato; J. S. učinil po té vyzvání v místnostech spolku akademického k studentstvu českému, aby zaražení spolku zpěváckého podporovalo a příští pondělí dostavilo se do místností k Raismanovům asi 60 zpěvákův, již podepsavše se na arch ustanovili se na tom, že pravidelné sborové zkoušky mají se konati vždy v pondělí a v pátek o 7. hodině večerní.
Zkoušky řídili střídavě pp. J. Lukes a F. Heller, notový material obstarávala opisovací kancelář Em. Meliše a o každé zkoušce přibývalo členův, jichž se přihlásilo v prvním měsíci asi 170. Zároveň ustanoveno aby co nejdříve přikročilo se k vypracování stanov spolkových při čemž měli účastenství J. Lukes, J. L. Zvonař, F. Heler, E. Meliš, Jind. Pech, L. Procházka, J. Srb a Em. Vašák; komité to scházelo se každou neděli v bytě p. Lukese, kde o stanovách se pracovalo, porady o ostatních záležitostech děly se v místnostech Besedy Měšťanské „u Černé růže“ na Příkopech.
Následkem vydání diplomu říjnového a proměnou ústavy státní nastal v Rakousku vůbec život úplně nový a svěží jarní dech vycházející svobody vzpružil veškeré národy k nové činnosti v oboru literárním i uměleckém. Uvědomělost národní utužována časopisectvem českým, zřizováním jednot zpěváckých a tělocvičných a když pak v Praze zřízeno divadlo prozatimné, nastala příznivá doba i umění dramatickému.
V této době nového ruchu pracovali v oboru hudebním Pavel Křížkovský, slavný skladatel sborův českých (narozen 9. ledna 1820 v Holasovicích ve Slezsku, zemřel 8. května 1885 v Brně) přispěl vrchovatou měrou k rozvoji zpěvu sborového
