O uvědomělosti národní ve věku osmnáctém nebylo v Čechách ani zmínky, jelikož literatura česká pohřížena jsouc v době té ve spánek nejtvrdší, žádnými plody vykázati se nemohla.
Čím déle stav tento trval tím více šířilo se v hudbě pouhé řemeslnictví, podporované duchem času a názory tehdáž panujícími, kde každá myšlénka svobodnější pokládána za kacířství.
Následkem toho chýlilo se umění hudební v Čechách koncem věku osmnáctého k úpadku, jenž nastal po zrušení klášterův, v nichž hudba, nejvíce jest pěstována. V době té upustila také šlechta česká od vydržování vlastních kapel hudebních jimiž dříve byla se honosila. Mylné bylo by domnění, že kapely ty přispívaly ku zvelebení pravého umění, neboť byl toho pravý opak. Kapely ty, hovíce pouhým libůstkám osobním a chuti jednotlivcův, nepřispívaly k rozvoji umění hudebního, nýbrž byly dokladem, v jaké podřízenosti nalezalo se v dobách těch; členové kapel, náležejíce k služebnictvu vrchnosti, nepožívali nijaké vážnosti co umělci, nemohli přispěti k rozvoji umění, jež pěstováno co vedlejší zaměstnání k pouhému obveselení velmožův a ku zvětšení nádhery sídel šlechtických. Proto nemůžeme přisvědčiti těm, kdož dobu tu považujíce za zlatý věk hudby české, staví ji za vzor a vrchol činnosti umělecké.
Ani v Praze, kde bylo jaksi středisko života hudebního, nebylo lze spojiti síly umělecké k trvalé činnosti a ku stálému pěstování zájmův uměleckých a nedostatky ty zřejmy byly tím více na venkově, kde zmáhati se počalo šumařství měrou povážlivou a kde vkus obecenstva nalezal se na stupni velmi omezeném.
Když pak koncem věku osmnáctého v zemích rakouských nastal život poněkud svobodnější a lid nejtěžších okovův poddanství jest zbaven, počalo svítati i v Čechách, literatura česká nalezla několik horlivých pěstovatelův, již neobyčejnou horlivostí a činností svou vzdělání mezi lidem rozšiřovati usilovali, v kruzích zámožnějších a vzdělaných ukazováno na úpadek hudebního umění a počala se šířiti snaha, směřující k napravení poměrův těchto.
Prvním výsledkem snahy té bylo založení „Jednoty umělcův hudebních“ ku podpoře vdov a sirotkův léta 1803 v Praze. Účelem jednoty bylo provozovati dvakráte do roka a sice o vánocích a velkonocích slavná díra oratorní; ku prvnímu provozování dne 25. prosince zvoleno Haydnovo oratorium „Stvoření světa“, jež tehdáž pravý obdiv vzbuzovalo; produkcemi těmi přispěla jednota
