v Praze a spisovatel hudební, narodil se 1660 na Horách Kutných a vydal jazykem latinským „Clavis ad Thesaurum magnae artis musicae“ v Praze l. 1701, po druhé l. 1715, první hudební slovník vedle díla Tinctoriova. Velký milovník hudby hrabě Frant. Antonín Špork přinesl z Paříže do Prahy první rohy, na něž vycvičiti dal dva ze služebnictva svého Petra Rollika a Václava Svidu.
Původcem a zakladatelem soustavného vyučování hudbě v Praze byl ve věku 18tém slavný kontrapunktista Bohuslav Matěj Černohorský, člen řádu minoritského v klášteře sv. Jakuba na Starém městě Pražském (1684—1740), jehož nejslavnějším žákem byl důmyslný skladatel, varhaník a učitel theorie hudební Josef Ferdinand Norbert Seger[1] (1715—1782) varhaník při chrámě Týnském a klášterním chrámě sv. Františka u Křížovníkův, jenž největších zásluh získal si o umění hudební v Praze co učitel, u něhož množství hudebníkův českých se vycvičilo.
Ze skladatelův vynikli ve věku 18tém Josef Antonín Sehling, kapelník při chrámě sv. Víta na hradě Pražském, jenž l. 1756 zemřel; František Vácslav Habermann (1706—1783) kapelník při chrámě kláštera Maltézského a od l. 1773 kapelník při hlavním chrámě v Chebu, skladatel oper i skladeb církevních; Dominik Černý (1730—1766) ředitel hudby při chrámě v klášteře minoritském u sv. Jakuba na Starém městě; František Vojtěch Emanuel Brixi (1732—1771) nejslavnější skladatel církevní v Čechách a kapelník při chrámě sv. Víta; Jan Ev. Antonín Tomáš Koželuh (1738—1814), kapelník kůru při klášteře křižovnickém a od léta 1784 při chrámě sv. Víta na hradě Pražském; Václav Josef Bartoloměj Praupner (1745—1807) vynikající houslista, varhaník a skladatel, ředitel kůru při chrámě křižovnickém a ředitel orchestru divadelního; František Xaver Partsch (1766—1822) ředitel kůru při chrámě Týnském, výborný houslista a skladatel. Vynikajícím pianistou a učitelem hudby byl František Xaver Dušek (1731-1799) přítel W. Mozartův a Jan Křtitel Kuchař (1751—1829), slavný kontrapuktista, kapelník orchestru divadelního a nejslavnější varhaník po Segrovi v Praze.
Vedle těchto umělcův měli zvučné jméno na venkově: Viktorin Brixi (1716-1803) v Poděbradech, Jan Josef Skydánek v Lounech, Karel Kopřiva (1756-1785) v Citolibech, Jan N. Vojtěch Maxant (1750—1838) ve Frimberce, Jakub Jan Ryba
- ↑ V matrice křestní při faře Řepínské zaznamenáno: „L. 1716, 21. Martij pokřtieno ditie jmenem Joseph Ferdinand Norbert, Otecz Filip Seger“ etc
