se jevící mají rozhodný vliv také podnebí styky se sousedy a vůbec veškeré okolnosti, jimiž veřejný život jest podmíněn a určen; jiného rázu jsou písně romanské, jiný ráz mají písně slovanské.
Zvláštností zpěvův slovanských jest nerozlučně spojení s přírodou, v níž lid slovanský nachází zobrazenu náladu své duše a na jejichž změnách má vždy největší účastenství.
Na vznik a rozvoj zpěvův národních mají veliký vliv také dějiny politické a proto jsou jiného rázu písně, jež vznikly v dobách, kdy národ žil v spokojenosti, kdy pěstovány vědy a umění a jiného rázu jsou písně, jež vznikly v době, kdy národ český nucen jest odložiti rádlo a chopiti se zbraně, aby vypudil cizácké vetřelce a hájil svobodu svého svědomí. V době této vznikaly písně plny horoucnosti náboženské, jež zplodilo nadšení pro víru a radost ze skvělých vítězství dobytých nad nepřáteli země české; písně tyto vzorné i formou i obsahem, jeví první stopy subjektivnosti citu, vynikají samostatností a zvláštním rázem, jímž liší se od zpěvův ostatních národův. Dle vzorův těchto skládali zpěvy své bratři českomoravští, jejichž písně zachovaly se nám v četných kancionálech, jež zřizovali ku svým pobožnostem slavní kůrové literátští.
K nejslavnějším umělcům hudebním v době této náležel Jan Trojan Turnovský, slavný kontrapunktista a skladatel vícehlasých zpěvův českých, jež zachovaly se v husitském kancionále, jejž pořídil si l. 1570 pořádek řeznický v Benešově.
Neméně slavným hudebníkem byl Jiří Rychnovský, jenž léta 1570 stal se kantorem a ředitelem kůru v Chrudimi při chrámě děkanském; on proslul co skladatel množství zpěvův, jež zachovaly se v kancionále Královéhradeckém a Chrudimském.
Mimo to žilo v Čechách množství vzdělaných hudebníkův, již umění hudební pěstujíce, k rozvoji jeho valnou měrou přispívali a stáli v popředí ruchu uměleckého.
Utěšené tyto počátky v rozvoji uměleckého života domácího slibující rozkvět oboru toho v nedaleké budoucností úplně zničeny jsou převratem politickým, jenž zachvátil země české po bitvě Bělohorské.
Následkem pokutování a vypovězení ze země větší části vzdělaného a zámožného obyvatelstva změněny jsou veškeré poměry v Čechách v oboru života veřejného; obyvatelstvo v zemi zůstalé ochuzeno jest neustálými bouřemi válečnými, dřívější evangelická horlivost pro víru ustoupila úplné lhostejnosti a samočinnost duševní úplně zanikla. V klášteřích nově zakládaných
