„Co to mají za hloupé řeči, pane Hirš. Copak myslej, že takovejm lidem někdo něco půjčí?“
Mladý Benda dostal místo v Hamburku a loučí se s otcem. „Tady máš frankovanou obálku,“ praví starý Benda, „a až šťastně dojedeš do Hamburku, hoď ji do kastlíku, abych neměl starost.“ „To je zbytečný, tati, dej mi nefrankovanou obálku. Když ji pošťák přinese a bude chtít štrafporto, tak ji nevemeš a budeš taky vědět, že jsem se šťastně do Hamburku dostal.“
„Tak jsem se dal pojistit proti ohni a proti krupobití,“ povídá pan Löwy panu Löwenbachovi.
„Proti ohni, to bych rozuměl,“ vece na to pan Löwenbach. „Ale, prosím tě, jak děláš krupobití?“
To přišel jednou pan Stein do kavárny a poručil si: „Číšníku, přineste mi koňak.“
Číšník přinese koňak a chce odejít, když ho pan Stein zavolá zpátky:
„Já jsem si to rozmyslel, nechci koňak — přineste mi vermouth.“
Pak si čte noviny, posedí hodinku a odchází.
Sklepník za ním volá: