Stránka:POLÁČEK, Karel - Židovské anekdoty, 2nd edition.djvu/31

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

divu. Konečně jeden z nich, ukazuje na náhrobek, praví závistivě: „Ti si žijí!“

Rok uplynul a pan Barches se odvážil do lázní. V lázních v sousední vaně uviděl jakéhosi Slovana, dlouhého blondýna s ohrnutým nosem. Barches se pokorně skrčil, neboť se obával, že jej bude neznámý antisemita insultovat.

Slovan ae vykoupal, vystoupil z vany, aby se osušil. Barches jej změří od shora až dolů. Najednou praví radostně: „Prosím vás, kdy máme letos Den smíření?“


Perlmutter má si vzít slečnu Irmu.

„Irmu si chceš vzít?“ ptal se jej pan Potasch, „ta měla přece poměr a půl Tarnopolem.“

„No, a když…? Ostatně, jak je velká celá Tarnopol…?“


Popper se řítí zběsile ulicemi. Najednou narazí na svého známého.

„Kam pak běžíš?“ „Ale k doktorovi. Zena se mi ňák nelíbí.“

„A jejej! To jdu s tebou. Moje se mi už dávno nelíbí…“