Skutečně jako v odpověď na ta slova zahřměl v dáli výstřel, načež se rozlehly salvy a hukot výstřelů se počal blížiti k osadě.
Zaduněla koňská kopyta, rozlehl se křik klnoucích lidí a do světnice vpadli tři rudí vojáci; jeden z nich strašlivě kleje střelil po hospodáři. Starý kolonista zavrávoral a padl na jedno koleno; avšak natáhl ruku k poduškám, pod nimiž byla schovaná puška.
„A co vy jste zač,“ vzkřikl hrozivě voják obraceje se k nám a zdvihaje pušku.
Odpověděli jsme mauzery a velmi trefně. Unikl než jeden voják. Dva leželi s prostřelenými hlavami. Na unikajícího bolševika se vrhl jeden z čeledínů a jal se ho škrtit. Rozpoutal se zápas. Bolševik volal na pomoc své soudruhy, ale ti leželi v příkopě za cestou 300—400 kroků od osady a stříleli do útočících Tatarů.
Než několik vojáků zaslechlo volání a hned se vrhlo k domu, ale v té chvíli se rozlehly pravidelné salvy čeledínů za plotem osady. Střílelo se jako o manévrech, chladnokrevně a dobře. Pět rudých zůstalo nehybně při cestě, ostatní se ukryli v příkopě.
Tataři stříleli hustě a útočili velmi rázně. K domu a na nádvoří osady počaly padati kulky. Brzy jsme spatřili rudé, kteří se plížili po kolenou příkopem k lesu, kde zanechali koně. Ohlasy výstřelův se počaly postupně vzdalovat.
Po lesních lučinách a lesem se míhali rychle Tataři, pronásledujíce protivníky.
Na Sejbi jsme odpočívali dva dni.
Navštěvuje velmi malebné krajiny na březích bystré Sejbi, pokryté bílou pěnou, učinil jsem náhodou velmi důležitý objev. Na malém palouku, těsně při břehu, jsem spatřil pod velikým modřínem tři kameny a na jednom z nich byl uhlem nakreslen kříž. Sledy po kopání země byly velmi dobře patrné, a když jsem prohlédl bedlivě