Tato stránka byla zkontrolována
a mnohým dnešní den
se zdá být těžký sen.
Své upomínky slož si v hrob,
ať s panenstvím tam leží
tak nedotknuty, že jen Bůh
je čistým zrakem střeží —
snad jedenkrát, až na hřbitov
tě v pozdním složí čase,
pod víkem hrobu kovovým
se shledáš s nimi zase,
až pochová tě v stín
tvůj v slzách vděčný syn.
Slyš — hudba v dáli zazněla,
toť svatebčanů řady,
a prostřed nich jde ženich sám,
zní zpěv a jásot všady,
jdi, ať tě matka požehná
k žen našich smutné pouti,
ať co tvé síly přesáhá,
tě nikdy nezarmoutí —
smích zvoní v přátel kruh — —
tak jdi, buď s tebou Bůh!
Tu propast divnou, nezměrnou,
jež tmavou hloubi dělí
