Tato stránka byla zkontrolována
Dým šedý stoupal z výhně začernalé,
v něm plachých káňat četa potemnělá
kroužila vírem… když tu nenadále
Anežčin výkřik na třísovské skále
se smísil s ptáčat pronikavým vzkřekem; —
pak zašuměla vlna divým jekem
a klid se vhostil v úval zasmušilý.
V bojovný šik se vozy seřadily.
„Na Krumlov!“ znělo hejtmanovo heslo
a od úst k ústům táborem se neslo.
Je chmurným hlasem Eva opáčila,
stápějíc očí slzotkanou řasu
v oharek tmavý — kadeřavých vlasů…
