Stránka:Mořic Kráčmer - Dějiny Metropolitního chrámu sv. Václava v Olomouci - 1887.djvu/93

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka byla zkontrolována
81


chrámě služby Boží koná, zdejší kanovníci přisluhují (assistují.) V tom případě, kdyby nebylo dosti kanovníků, bylo rozhodnuto, aby se přibrali dómští preláti. Jest-li však kanovníci mají biskupovi i mimo velechrám a s dovolením místního biskupa i v jiných zemích assistovati, a jest-li má presbyter-assistentem býti dómský arcijáhen, aneb kapitulní děkan, jenž vlastně jakožto první hodnostář po biskupovi jest k tomu dle „cæremoniale episcoporum“ určen, to řídí se dle vůle biskupa.[1]

Kromě toho, že biskup Karel II. obtočil osobu svou při slavných službách Božích čestnou assistencí, pečoval též o to, aby služby Boží v různé slavnosti a svátky církevní nebyly konány nepravidelně a dle libosti hodnostářů kathedralního chrámu, nýbrž aby se v tom ustanovil jistý pořádek. On sám vymínil pro sebe a své nástupce 18 výročních slavností a čelnějších svátků církevních; ostatní měly se rozděliti mezi preláty a kanovníky. Preláti uposlechli vyzvání biskupova a vyvolili sobě každý po 4 slavnostech, kdy chtěli bohoslužbu konati. A když kanovníci poněkud tento příklad následovati otáleli, vyzval je biskup Karel II. dne 6. května 1677., aby příklad prelátů následovali,[2] což se roku 1681. v ten spůsob stalo, že tehdejších 8 kanovníků se o 30 biskupem Karlem navržených dní rozdělilo.[3] R. 1669. a 1681. napomínal biskup Karel kanovníky, aby jako předchůdcové jejich též na jednotlivé neděle po pořádku mši sv. zpívali, o to dbali, aby každého dne jako v ostatních kathedralních a kollegiatních chrámech konventní mše se zpívala, bohoslužbě především a výhradně se věnovali a vůli zakladatelů co nejsvědomitěji zadosť činili, načež prý je ne k vůli sobě, nýbrž k vůli dobré věci a nastávající své zodpovědnosti důtklivě upozor-


  1. Krom. k. a reg. 20.5. 2. Concilium Tridentium, sessio 24. caput 12. Přípis biskupa Karla II. jest ze dne 13. prosince a odpověd kapitulního děkana Petrucia ze dne 15. prosince r. 1664. Důvtipné důkazy pro právo Olomouckého biskupa jsou v Krom. k. a reg. 20. 7. 4. Když r. 1665. viděl biskup při proceství Božího Těla málo kanovníků, udělil kapitule dne 6. června důtku řka, že by sobě kanovníci měli více vážiti tolika válkami draze vykoupeného katolicismu. Toto důrazné biskupovo si počínání působilo tak, še když r. 1672. slavnosť Božího těla se blížila a v Olomouci bylo málo kanovníků, obrátil se kanovník Castelle na biskupa s prosbou o radu, kteří kanovníci by se měli do Olomouce na průvod povolati?
  2. Krom. k. a reg. 20. 7. 4.
  3. Tamže. Dle udání děkana Poppena převzal každý z tehdejších 8 kanovníků po 4 slavných mších a poslední z nich o jednu více.