dóm přenesen a v kapli. sv. Anny pochován.[1] V létě téhož roku žádal švedský vojevůdce Torstensohn od Olomouckých duchovních 1200 tolarů.[2]
Tento požadavek byl v oné době velmi veliký. Když tudíž Olomoucký velitel se proslovil, že těm, kteří platiti nemohou, jest volno, z Olomouce se vystěhovati, opustili dne 2. srpna r. 1644. všichni klášterníci a světští duchovní Olomouc a zanechali v klášterech a chrámech pouze po jednom anebo po dvou dozorcích. Mezi těmi kněžími, kteří tehdy v Olomouci zůstali, zasluhují uvedenu býti, Pavel Žáčkovic, kvardián u Minoritů v Olomouci a český kazatel v kapli sv. Anny (na dómě), a František Michal Pommer (Pomořan), jenž byl bytem na kapitulním děkanství a na biskupský chrám dohlížel.[3] Od oné doby bylo mnoho půtek v Olomouci vedeno mezi Švedy, kteří Olomouc vší mocí chtěli uhájiti a mezi vojskem císařským, jež důležité toto město chtělo osvoboditi, až konečně roku 1648. uzavřen byl mezi bojujícími stranami mír Westfalský, který v městě Olomouci dne 24. listopadu byl slaven spůsobem velmi dojemným.[4] A když dne 8. července r. 1650. vojsko švedské v počtu 10.000 mužů z Olomouce bylo konečně po osmi letech vytáhlo, tu oddechlo sobě město naše a dne 9. července každý s radostí chvátal do biskupského chrámu, aby vzdal Bohu díky za přestálé útrapy a za navrácený pokoj drahému našemu katolickému území.[5]
Následky válek a nepokojných časů, které s malou přestávkou po 30 let vlasť naši tížily, byly pro náš velechrám přesmutné. Škoda chrámu našemu tehdy spůsobená byla nesmírná, spousta v chrámě k nevypsání. Kostelní poklady byly s větší části pobrány, klenba kůru Dietrichsteinského koulemi švedskými porouchaná,[6] hodiny čekaly již od r. 1641. na opravu, křížová chodba poškozená, oltáře tam vyvráceny, okna v kapli sv. Jana Křtitele švedskými
- ↑ Fischer, str. 36. a 37.
- ↑ Tamže, str. 43.
- ↑ Tamže str. 48. a 49. Kterak tento kněz chtěl město Olomouc vydati císařským, bude vyloženo v II. díle[red 1] při dějinách děkanství.
- ↑ Fischer, str. 60. a 61.
- ↑ Tamže str. 63. a 64.
- ↑ Kroměřížská kníž. arcib. registratura. List knížete Ferdinanda z Dietrichsteinů dán v Brně dne 4. září 1665. na hejtmana Hranického.