Stránka:Mořic Kráčmer - Dějiny Metropolitního chrámu sv. Václava v Olomouci - 1887.djvu/88

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka byla zkontrolována
76


by po smrti pochováni byli.[1] Vůbec měl obětavý tento veleduch s chrámem naším překrásné úmysly a usiloval je dle sil svých též uskutečniti; avšak nebylo jemu Bohem dáno, aby dílo své nesmírným nákladem započaté viděl dokončené. Neboť zemřel v Brně dne 19. září r. 1636. v 66. roce věku svého.[2]

Po smrti kardinála Dietrichsteina zvolen byl dne 12. listopadu za knížete a biskupa Olomouckého Jan Arnošt Platais, probošt a generální vikář Olomoucký, jenž ale ještě před potvrzením dne 21. srpna r. 1637. zemřel. Téhož roku dne 16. listopadu zvolila kapitule jednohlasně za knížete a biskupa Olomouckého Leopolda, arcivévodu rakouského, syna dne 15. února r. 1637. zemřelého císaře Ferdinanda II. a bratra císaře Ferdinanda III. Za tohoto vznešeného knížete a biskupa zažil velechrám Olomoucký mnoho krutých nehod.[3]

Když totiž dne 10. června r. 1642. vojsko švedské poklady Olomoucké do Brna vezené přepadlo[4] a dne 14. června téhož roku město Olomouc se bylo Švedům vzdalo,[5] nastaly opět nejen pro město nýbrž i pro velechrám časy velmi kruté. Neboť nebylo na tom dosti, že dne 14. prosince r. 1642. švedští vojíni pro svou bohoslužbu farní chrám sv. Mořice zabrali — ale k jejich cti budiž řečeno, že kostelním pokladům neublížili[6] — nýbrž ode dne 18. prosince téhož roku nakládali se všemi kláštery a chrámy stejnak nemilosrdně. Olomouckého světícího biskupa, Sigmunda Minutiniho, a správce biskupství, Kašpara Stredele, kázal švedský náčelník Wanke do jedné komnaty uzavřiti, kdež byli od vojínů švedských tak sužováni, že správce biskupství po desíti dnech ducha vypustil. Dne 10. ledna r. 1643. byl jmenovaný správce biskupství s velikou okázalostí za účastenství Olomouckých a švedských hodnostářů na


  1. R. 1622 (1. dubna) žádal kardinál Dietrichstein z Mikulova, aby jemu kanovníci poslali míru hlavního oltáře k vůli antipendiu. Krom. K. a. reg. 20. 12. 6.
  2. Richter, Series. str. 231., Kap. arch. B. II. d. 16.
  3. Dle písem z r. 1640. a 1641. měl se Olomoucký velechrám a zvláště křížová chodba a hodiny opravovati, avšak pro brzkou válku s toho sešlo.
  4. Fischer, str. 20. a 21.; Dr. Beda Dudík, Schweden in Böhmen und Mähren, str. 42. a 43.
  5. Fischer, str. 25. a 26.; Dr. Beda Dudík ve zmíněném spise str. 44.—48.
  6. Fischer, str. 35. a 36.