Stránka:Mořic Kráčmer - Dějiny Metropolitního chrámu sv. Václava v Olomouci - 1887.djvu/44

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka byla zkontrolována
32


rářem byla prostranná, romanská třílodní krypta vesměs z pískovce zbudovaná. Jednoduché romanské sloupce podporovaly mírné klenutí a malá romanská okénka vnitřek slabě osvětlovala.[1] Do chrámu vcházelo se velikou, pevnou kamennou branou čili portálem. Tento portál byl, jako celé zdivo chrámové z přitesávaných kamenů.[2] Po obou stranách hlavní brány byly prastaré romanské věže,[3] jež druhdy s hradem souvisely. Neboť jsou staveny z téhož skalního kamene, jako pozůstatky starého knížecího hradu a, co jest nejpamátnějšího, obruba romanských oken na těchto věžích jest z téhož (Opatovského) pískovce, jako romanská okna knížecího hradu, jež jsme v období II. byli popsali. Při bourání věží přišlo se na otvory ze dveří, které vedly z věží do horní části křížové chodby, tedy do bývalých knížecích komnat, z čehož následuje, že knížata ponechala věže biskupskému chrámu a pouze v čas války jich pro účel svůj užívala.[4] Obě tyto věže, které před r. 1131. stávaly, zachovaly se v hlavních svých částech až do května minulého roku, kdy se


  1. V XIII. století jmenovala se tato krypta „krypta sv. Vojtěcha“, poněvadž tam byl oltář sv. Vojtěcha a sv. Gottharda. Viz Olomoucký kapitulní archiv. E. I. 40., 63.; dr. Beda Dudík, Nekrologe der Olmützer Domkirche, str. 52. Roku 1432. byly tělesné pozůstatky knížete Ottona I. z kláštera Hradištského do této krypty přenešeny, kde až do přestavování kůru roku 1617. odpočívaly a toho roku do jedné postranní kaple uloženy byly. Dudík, Děj. Mor., II. 517. — Tato krypta byla v březnu letošího roku nalezena a péčí prvního knížecího arcibiskupského stavitele a moravského konservátora, pana Gustava Meretty, prozkoumána a vykreslena. Viz obr. 5.
  2. Portál byl vrouben velikými pískovcovými kameny. Čásť tohoto portálu dosud se zachovala pod omítkou evangelní síňky nynějšího hlavního gothického portálu.
  3. Věže stály samy o sobě a nesouvisely s chrámem. Spůsob jejich stavby a látka jejich zdí jest mnohem starší, než budova chrámová. Znalci míní, že tyto věže jsou zbudovány v IX. a X. století. — V prastarém zdivu našlo se letos při rozbírání zazděné kamenné poprsí jakési kněžny, jež nyní v k. a. dioecesanním museu v Olomouci se uschovává. Stáří tohoto poprsí jest převeliké, když se ho použilo za zdivo ku věžím v IX. a X. století budovaným. — Podotýkáme zde též, že r. 1749. nalezen byl v nejspodnějších základech bývalého knížecího hradu a sice před hlavní branou našeho velechrámu prapodivný kříž, jehožto původ sluší prý klásti do časů ss. Cyrilla a Methoděje. (Viz období VI.)
  4. Knížecí hrad při byl velechrámě Olomouckém dle všeho až do r. 1265. a mnohdy povstaly tuhé spory mezi knížaty a biskupy Olomouckými o stavby kolem dómu, tak že žaloby až do Říma došly. Dokladem toho jest: Knížecí arcibiskupská registratura v Kroměříži, přihrádka 20., svazek 7., číslo 2.