Stránka:Mořic Kráčmer - Dějiny Metropolitního chrámu sv. Václava v Olomouci - 1887.djvu/43

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována
31


držovali se „bývalí Moravští biskupové“ onoho obřadu, jenž byl sv. Methodějem ve velkomoravské říši zaveden, jenž za dob českých knížat, Vratislava I., Václava svatého a Boleslava I. (tedy od r. 915—967.) v Čechách byl více rozšířen, než obřad latinský, jenž při zakládání biskupství Pražského (r. 973.) z Říma byl zakázán,[1] a přece až do konce jedenáctého století na Moravě a v Čechách se pěstoval,[2]) „bývalí Moravští biskupové“ — a totéž platí o Čechách — byli přivržencové obřadu řeckoslovanského.

A tito řeckoslovanští biskupové prohlásili knížete a mučedlníka, Václava, za svatého a toto jest platné a nevyvratné a nelze je považovati snad za čin strannický a přenáhlený, jelikož biskupové řeckoslovanští byli tak, jako biskupové latinští pravověrní, a ony, kteří od biskupů latinských byli za svaté prohlášeni, též uctívali. A jelikož svatořečení Václavovo jest i z Říma uznáno[3] a tento svatý pro ctnosti své věřícímu lidu k úctě se odporoučí, prohřešil by se každý nemálo, jenž by buďto o vychvalovaných ctnostech sv. Václava pochyboval, aneb správnosť jednání řeckoslovanských biskupů při svatořečení Václavově popíral.

Když jsme tak byli ukázali, od koho a kdy byl ochránce nové kathedrály a diœcese Olomoucké za svatého prohlášen, chceme zde podati popis, jaký asi byl onen nově vysvěcený velechrám mezi lety 1131.—1204.

Pokud z nalezených zbytků lze poznati, byl jmenovaný chrám třílodní romanská basilika s plochým stropem. Šířka chrámu byla tatáž jako jest v chrámě nejnovějším.

Délka chrámu byla tatáž, jako nynějšího chrámu bez presbyteráře čili kůru[4] Na střední loď presbyteráře přiléhala na východní straně polokruhová, nízká apsis, kde stával hlavní oltář.[5] Pod presbyte-


  1. Cod. dipl. Mor., I. 87. — Dudík, Děj. Mor., II. 9.
  2. Cod. dipl. Mor., I. 166.—168. V Uhrách bylo v XI. století mnoho pravoslavných klášterů. (Dudík, Děj. Mor., II. 199. a 200.). Některé z nich udržely se pomocí papežův a králův uherských až do XV. století.
  3. Též sv. Ludmila byla od řeckoslovanských biskupů za svatou prohlášena a z Říma za takovou uznána.
  4. To poznati lze z toho, že v oněch pilířích, jež stojí po obou stranách schodů do nynějšího presbyteráře vedoucích, nalezly se zbytky z pilířů romanských.
  5. Zbytky ze základních zdí této apsidy byly letos při prokopávání chrámu nalezeny a lze dle nich souditi, že apsis měla tentýž rozměr, jako rotunda krypty pod apsidou zbudované.