Stránka:Mořic Kráčmer - Dějiny Metropolitního chrámu sv. Václava v Olomouci - 1887.djvu/35

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka byla zkontrolována
23


zda-li hoden jest, aby byl do počtu svatých vřaděn, čili ne. Teprv papež Alexander III. vyhradil svatořečení papežské stolici.

Nastává nyní otázka, kdy a od koho byl sv. Václav za svatého prohlášen?

Náš náhled jest, že svatořečení sv. Václava stalo se od biskupů domácích, řecko-katolických, slovanských[1], před založením biskupství Pražského, tedy před r. 973.

Toho dokladem jsou:

1. Staroslovanský kánon[2], který dle nejučenějších mužů byl za knížete Boleslava I. (935.—967.) ve staroslovanské církevní řeči v Čechách složen a nyní v Petrohradské synodalní knihovni se uschovává. V tomto prastarém rukopise chválí se kníže Václav jako veliký světec a vypravuje se tam, že jeho slavnosť v Praze velmi okázale se děje.[3]

2. Biskupové slovanské církve, kteří se sv. arcibiskupem Methodem nevymřeli, nýbrž v Čechách a na Moravě až do druhé polovice desátého století se udrželi. Neboť, jak známo, zanechal sv. Methoděj při smrti ve veliké své arcidiœcesi na 200 kněží, jáhnův a podjáhnův[4], kteří všichni lnuli, jako jejich velepastýř, k liturgii slovanské.[5] Z těchto naznačil umírající Methoděj jednoho svým nástupcem. Byltě to Horazd, rodem Slovan, jenž též latinskou a řeckou řeč dobře uměl. Avšak to, že lnul k obřadu slovanskému a jako nástupce Methodějův by se byl stal řádným představeným prohnaného biskupa Nitranského, Vichinka, pobodlo tohoto k tomu, že po smrti Methodějově do Říma se odebral, zde se z žalob mrtvého Methoděje očistil a uprázdněný arcibiskupský stolec moravsko-pannonský tím spíše obdržel, an tehdejší papež Štěpán V. slovanskému obřadu nepřál. Též se vykázal Vichink po návratě svém z Říma jakýmsi psaním papeže na knížete Svatopluka, v němžto Svatopluk se chválí a Vichinkovi se dává pokyn,


  1. Míníme zde ony biskupy, kteří veškeru bohoslužbu i mši sv. v řeči slovanské vykonávali.
  2. Zde znamená to slovo tolik, jako pobožnosť ku sv. Václavovi na spůsob breviáře.
  3. Překlad viz v uvedeném sešitě od prof. Hynka. Krcha, str. 19.—21.
  4. Vyňato z bulharské legendy v Ginzlově „Geschichte der Slavenapostel Cyrill und Method“, str. 40.
  5. Liturgie slovanská = bohoslužba v řeči slovanské.