Přeskočit na obsah

Stránka:Meir Ezofovič.djvu/319

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

od vás, abyste plnili přikázání o vděčnosti, nýbrž i pro blaho životů vašich na zemi této.“

„Za času zasedání velkého synodu israelského, kterýž se svolením krále našeho a všech velmi mocných pánů této země sešel se v krásném a bohatém Lublíně, přemluvil jsem všecky moudré a ctihodné muže, kteří zasedali se mnou, abychom vydali k Israelitům provolání, jež by otřáslo rozumy a srdci jejich, jako zahradník třese stromem, aby s něho spadlo zralé ovoce.“

„Pravili jsme v tom provolání všem bratřím svým: „Buďte propěšni té zemi, v níž bydlíte, a budete váženi.“ — Hle, toť prvý krok ku blahu, neboť opovržení je hořké, ale vážnosť sladká srdci lidskému.“

„Jsou však ještě jiné věci, jež mám na mysli.“

„Kdo je služebníkem země své, nají se chleba do sytosti!“ Ale kterak ta země nakrmí vás do sytosti, budete-li se k ní míti ne jako věrní a pracovití služebníci, ale jako přechodníci, kteříž dbají jen o dnešní den?“

„Abraham přišed na hranice Tyru a spatřiv, kterak tam lidé vzdělávali zemi a sázeli stromy, zvolal: „Ó! kéž by mi byla dána částka té země!“ A Pán řekl jemu: Zemi tuto dám potomstvu tvému. — A dal tu zemi synům člověčím.“

„Rabbi Papa pravil: „Neměj obchodu, ale vzdělávej zemi; jedna i druhá práce je sice dobra, ale lidé vychvalují onu.“ — „Půjdete-li do země té, zasaďte v ní všeliké stromy, jež nesou ovoce!“

„Přijde čas, kdy zniknou hříchy a národové světa zvolají k synům israelským: Chopte se pluhův a vzdělávejte role, abyste žili na nich spokojeně a požívali chleba do sytosti se syny a vnuky svými! — Ale falešní vaši mudrci řeknou vám: „Nebudou ruce naše orati zemi vyhnání.“ Pravnuku můj, jenž budeš čísti slova tato, pověz národu svému, aby neposlouchal hlasu falešných mudrců! Naplň