desát sedmkráte 10000 mil. Temeno hlavy jeho má třikráte deset tisíc mil zdélí a zšíří. Koruna na hlavě jeho má šedesátkráte 10000 mil. Podešvy krále králů mají třicet tisíc mil. Od pat jeho až po kolena je 19kráte 10000 mil; od kolenou až ku přihbí těla čítá se 12kráte 10000 a čtyři míle. Od kyčlův až ke krku je 24kráte 10000 mil. Tak veliký jest král králů, Pán světa!“
Vykřiknuv poslední slova, Reb Moše seděl nějakou chvíli na kathedře své nepohnutě jako socha, s rukama pozdviženýma, očima rozplývajícíma se rozkoší. Učňové jeho sedíce rovněž nepohnutě, upírali naň zraky oslupělé. Všickni nyní bez vyjímky — pokorní a dovádiví, poloblbí i čiperní — otvírali široko ústa svá. Velikosť Jehovy, opsaná takovým způsobem, naplnila je úžasem.
Melamed však brzy ochladl ve svém nadšení, a zvolal s posunkem rozkazným:
„Hej!“
Chlapci po tom výkřiku, jehož významu dobře rozuměli, opět se chopili velkých knih svých, rozkolísali těla svá a počali opět zpěvně učiti se úryvku z Talmudu. Kterak ten úryvek zněl a co opěval, tomu by žádné nezasvěcené ucho nebylo rozumělo v té směsi četných hlasů mladistvých. Ale Meir, jenž sám také ještě před několika lety byl se učil způsobem tomuto úplně podobným, a kromě toho obdařen jsa paměti výbornou, nezapomněl ničeho z kursu onoho, pochopil ihned, že chlapci tohoto dne se učili osmému oddílu traktatu Berachot[1].
Děti tedy čtly a vyzpěvovaly jednohlasně, nepřetržitě, v zápalu neobyčejném, s námahou takovou, až se zajíkaly a pot jim z čel vyrážel:
- ↑ O blahoslavsnstvech.
