osladit si na konec ten zbytek vezdejších chvil. Vzít životu hořkost at smrti äosten, v tom je všecka moudrost. „C0 zpomůze trápení?“ pomyslit sil A'čím dříve člověk k tomu poznání přijde, tímje pro něj líp. A já bych si přál, aby všichni lidé k němu přicházeli, a proto hlásám svou zkušenost. Kdybych byl já dřív k tomu poznání přišel, 'co hořkých chvil, co nespokojenosti, co zármutku a hněvu bych si byl ušetřil 'a co 'přidal poklidu a snadi radosti. Smrti neunikne nikdo, a je pošetilost proto se soužít. ›A dnové zivota beztoho jsou bolestní, nač si je ještě' ztrpeovat všelijakými starostmi, 'trápením, úz'koątmi a přemejšlením. To Všecko je mamost. A proto dobře je míti srdce veselé, to občerstvuje jako lékařství, ale duch' zkormoucený vysušuje kosti. A nic v té rharnosti světa není lepšího člověku, než' veseliti se -v skulcích svých, neboť jest to podíl jeho. A to jsem vám chtěl říci, pane doklorvl Vy j'ste ještě mladý ajá starý - vy nemusíte tolik promeškat, co'promeškal já. Vy můžete äříve přijít k tomu poznání, k té veškeré moudrosti zivota, nad niz n'ení větší - neboť všechno ostatní je jen marnost ještě větší.«
Delší tou řečí unayen, rozkašlal se Fabián, ale brzy se zas upokojil a usmíval se. Bylo na jeho tváři zřejmo, ze si sám způsobil radost, sděliv své životní poznání, osvětliv a oteplív doktora tím světlem zkušenosti, jež
