následky, hotovou kletbu — neboť my nikdy nemůžeme říci předem, které símě ponese jedovaté a které dobré ovoce.
Tak i Dru Hulbertovi vzešlo z jeho soucitného skutku nejtrpčí hoře.
Mladá paní vzplála brzo tajnou láskou k studentovi a nelítostný osud tomu chtěl, že rektor magnifikus vrátiv se jednoho dne neočekávaně domů — chtěl prý svou paní k jejím narozeninám překvapiti kyticí růží — nalezl svou choť v náručí toho, jemuž prokazoval dobrodiní za dobrodiním!
Vypráví se, že modrá pohanka navždy ztrácí svou barvu, padne-li na ni žlutý, sirnatý lesk blesku, jenž prorokuje krupobití; jisto jest, že duše starého muže navždy oslepla toho dne, kdy jeho štěstí bylo v střepiny rozbito.
Téhož večera ještě seděl tady u Lojzíčka, on, jenž až posud nevěděl, co je nestřídmost, kořalkou skoro bez vědomí, od večera až do rána. A ‚Lojzíček‘ stal se jeho domovem pro celý zbytek jeho rozbitého života.
V létě spával někde na rumu novostavby, v zimě zde — na dřevěných lavicích.
Titul profesora a doktora obojího práva byl mu mlčky ponechán. Nikdo neměl srdce vytknouti jemu, bývalému slavnému učenci, že svým životem budí pohoršení.
Během času shromáždilo se kolem něho vše, co v židovském městě se štítilo světla, a tak došlo k založení onoho podivného družstva, jež až podnes žije pod jménem ‚batalion‘.
Obsáhlá znalost zákona, jakou se Dr. Hulbert
