Stránka:MAY, Karl - Syn lovce medvědův.djvu/80

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

»Moudře, pravil můj bílý bratr: Rád věděl bych, vzdal li by se on a Vinnetou, kdyby je byli Šošonové pronásledovali?«

»Vzdáti se? My? Věru ne!«

» Zajisté.«

»My bychom byli bojovali až do posledního dechu, a mnoho Šošonů bylo by zahynulo, než by nás byli se zmocnili.«

Možno též, že bychom ani nebyli bojovali. Vinnetou rád viděl by Šošona, který dohonil by jeho a Old Shatterhanda, kdyby jeli na svých vranících. Není-liž Old Shatterhand mistrem v hledání cizích a ukrývání vlastních stop? Nižádný Šošon nebyl by nalezl stopu naši. Udatnost krášlí sice každého muže, ale moudrostí přemoci lze více nepřátel nežli tomahavkem.«

Po té brali se jezdci dále k jihu podle horského hřbetu a v levo od někdejšího jezera.

»Ustanovil se již můj rudý bratr na nějakém plánu v příčině osvobození zajatých bělochův?« otázal se Shatterhand.

»Vinnetou plánu nepotřebuje; vrátí se k Šošonům a zajatce jim unese; tak se rozhodl. Tito Indiáni Hadí nestojí za to, by Vinnetou přemýšlel o nějakém plánu. Vždyť přesvědčil se Old Shatterhand sám, že nemají mozku ve svých hlavách.«

Shatterhand znamenal hned, kam Vinnetou bije.

»Ano,« řekl. »Nikdo z nich nemyslil na to, že lovci nepřicházejí sem jednotlivě. Kdyby jim taková myšlénka byla napadla, byli by vyslali zajisté několik vyzvědačův. Je nám tedy jednati s lidmi, jejichž moudrosti není se právě co báti. Kdyby byl náčelník Černý Jelen býval s nimi, jistě setkali bychom se s vyzvědači.«

»Neviděli by nic; Old Shatterhand a Vinnetou dovedli by je na na sebe přivábiti a zavésti.«

Dosáhli již místa, na němž prohýbala se roklina směrem skoro přímým k západu. Tam našli stopy bělochův, než pro nastalou tmu nemohli jí dobře již rozeznávati. Zaměřili v pravo.

Roklina byla zprvu dosti široká a schůdná. Oba jezdci ubírali se i po tmě dosti rychle dále. Koňové jejich nebyli okováni, nebylo kroků jejich ani slyšeti.

Později zdálo se, že od hlavní rokliny na levo odbočuje postranní. Na chvíli se zastavili. Roklina byla tuze úzká. Je-li to ta, ve které osoby, jež hledali, rozbily dnes svůj tábor? Naslouchali, ozvou-li se nějaké hlasy.