Stránka:MAY, Karl - Syn lovce medvědův.djvu/7

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

Vše to svědčilo, že oba jezdci vykonali již cestu dalekou i obtížnou; ale více ještě potvrzoval domněnku tu jejich oblek.

Větší jezdec měl kožené kalhoty, které však šity byly na člověka nepochybně mnohem silnějšího. Byly mu tuze široké. Ze však stále a stále působily na ně teplo a zima, sucho a déšť, utrpěly náramně a srazily se tak, že dosahovaly jezdci sotva přes kolena. Také jevily znamenitý lesk, jehož původcem však byl jezdec sám; kalhoty byly mu totiž ručníkem i servítkem.

Bosé nohy vězely ve střevících prazvláštních. Podobalo se, jakoby pocházely od Methusalema, a každý jich majetník novými a novými příštipky je byl obohacoval. Dostalo-li se jim kdys mazání nebo leštidla, naprosto uhodnouti nemožno, neboť leskly se všemi barvami duhovými.

Vyzáblý jezdec měl koženou loveckou košili, která neměla ani knoflíkův ani sponek, tedy nezahalovala osmahlé hrudi. Také rukávy dosahovaly sotva do polou paží, hubeného předloktí nezakrývajíce. Na dlouhém krku nosil hubený jezdec bavlněný šátek, o němž ani majetník neuměl udati, byl-li kdy bílý nebo černý, červený nebo modrý.

Nejznamenitější částí oděvu jeho byl zajisté klobouk, který pyšně mu seděl na vysoké, špičaté hlavě. Klobouk byl snad druhdy barvy šedé a tvaru, jemuž obyčejně »komín« říkáme. Před dávnými časy zdobil snad hlavu nějakého anglického lorda, později však sestupoval v hodnostech svých, až stal se majetkem lovce na prériích. Ten však neměl vkusu pravého Angličana. Střecha zdála se mu zbytečnou, proto ji bez dlouhých okolkův utrhl. Jen z předu jí kousek ponechal, aby oči zastiňovala, i aby pohodlněji smekal. Nad to domníval se lovec, že hlava obyvatele prérií potřebuje také vzduchu; i propíchal jej na mnoha místech, aby se v něm západní, východní, severní a jižní větrové pozdravovati mohli.

Tlustý provaz sloužil mu za opasek; lovec ovinul jej několikrát okolo těla. Za zvláštním tímto opaskem zastrčeny byly dva revolvery a tesák. Také na něm visely pytlík na náboje i na tabák a sešitá kožešina kočičí, určená na mouku, rozžehadlo a rozličné jiné předměty, jichž účel pro nezasvěceného pravou byl hádankou. Na prsou spočívala, na zvláštním řemeni upevněná dýmka, — ale jaká dýmka! Byla vlastním výrobkem lovcovým, a že dávno již troubel byl okousal, záležela