»U všech všudy! Toť mne rozum již opouští,« bručel Jemmy francouzsky.
»Aj, Francouz,« odpověděl neznámý rovněž francouzský. »Je-li možná!« zvolal Jemmy. »Zde u Devils Headu setkati se s krajanem! Nevěřím ani vlastnímu sluchu.«
To řka, skočil Jemmy s koně a podával cizinci ruku.
»A mé překvapení,« vece cizinec, »je tím větší, že setkávám se tu s osobou velmi proslavenou. Nemýlím-li se, jest vaše jméno Jakub Ferlon?«
»Cože! Jméno mé že i znáter?«
»Vždyť je na vás viděti, že jste »tlustý Jemmy« ; ostatně dosvědčuje to i vaše herka.«
»A kdo je váš společník?«
»Němec Frank. Nenadálé vaše objevení se připravilo jej z rovnováhy a zbavilo ho řeči, ale jsem přesvědčen, že za chvíli bude zase ve své míře,« vysvětloval Jemmy.
»Ale kde vy jste, tam jest i »dlouhý Davy« se svým mezkem. Či snad mýlil bych se?«
»Nikoli; jest skutečně zde, nepříliš daleko k jihu, tam, kde končí se údolí.«
»Aj! Hodláte tam dnes přenocovati?«
» Zajisté.«
Zatím vzpamatoval se Frank, sestoupil s koně a přistoupil k cizinci, ruku mu podávaje. Ten stiskl upřímně nabídnutou pravici, měřil zkoumavě Franka a otázal se posléze anglicky:
»Zajisté Hobble-Frank?«
»Jemináčku! Také mé jméno znáte?«
»Pozoruji, že kulháte, a Frank se jmenujete; tu snadno domyslil jsem se ostatního. Bydlíte společně s Francisem, lovcem medvědův?«
»Kdo vám to vše řekl?«
»On sám. Před několika lety sešel jsem se s ním. Kde je nyní? Doma? Jsou tam odtud asi tři dni cesty.«
»Zcela správně! Ale Francis není doma. Upadl do rukou Ogallallův, a právě jsme na cestě, abychom zkusili, bylo-li by lze mu pomoci.«
»Vyť mne lekáte! Kde byl zajat?«
»Nedaleko odtud, u Devils Headu. Ogallallové vlekou jej s pěti soudruhy k Yellovstonu, aby usmrtili jej na hrobě ‚Udatného Bůvola‘.«
