čmoudem a sem i tam poletujícím bahnem, jež vydávalo zápach až k zadušení.
Nebylo viděti ani na dvacet krokův. Každý měl sám o sebe dosti starosti, aby nezasáhly ho horké, vyvrhnuté látky. Nastal veliký zmatek. Koně se utrhli a uháněli odtud, lidé křičeli a bez rozmyslu pobíhali sem tam. V pozadí údolí zazněl úzkostlivý křik Sioux-Ogallallův. Také jejich koně se utrhli a pudem hnáni utíkali k východu z kotliny. Při tom však padlo jich mnoho do děr, jichž bahno okamžitě zavřelo se nad nimi. Cválajíce podle bělochův i rudochův u vchodu stojících, anebo mezi nimi cestu si dělajíce, zvýšili zmatek až k nepopsání.
Z počátku zachoval Old Shatterhand chladnou krev. Hned při prvním výbuchu chopil náčelníka Siouxův, aby mu neutekl. Ale potom zase jej pustil, uskočil na stranu, aby ochránil se před dopadající nebezpečnou látkou. Zároveň však vrazil do tlustého Ferlona. Ten upadaje zachytil se Old Shatterhanda, ale strhl i jeho k zemi.
V tu chvíli právě cválali proti ním koně Siouxův; i bylo radno starati se o vlastní bezpečí.
Těžký Mokasín, náčelník Ogallallův, leknutím nebránil se ani Old Shatterhandovi; ale potom cítě se volným pomýšlel na útěk. Pronikavě a vítězoslavně křiče, pospíchal odtud přímo ke svým soukmenovcům. Ale nedoběhl daleko. Bylo mu bráti se podle Boba. Černoch napřáhl hned obrácenou pušku a udeřil Indiána pažbou do hlavy, až tíhou své rány sám stržen byl k zemi. Když pak rychle vzchopiti se chtěl, šlápl na něho splašený jeden kůň; i upadl znova.
»Náčelník utíká! Za ním, za ním!« křičel z plna hrdla.
Těžký Mokasin omámen ranou Bobovou potácel se chvíli sem tam, potom však spěchal odtud, ale nikoli nepronásledován.
Martin, syn lovce medvědův, zaslechl volání černochovo. Vida náčelníka prchati, vyskočil za ním. Má mučitel otce jeho ujíti? Nikoli. Údy chrabrého mladíka raněny byly od pout, také neměl zbraně, nicméně letěl, všechny síly napínaje, těsně za prchajícím.
Ten se ani neohlédl domnívaje se, že ho nikdo nepronásleduje, a upoutal všechnu pozornosť na cestu, již nastoupil. Chtěl uchýliti se ku svým bojovníkům, ale právě v tom směru otvíralo se nejvíce děr; proto uhnul se v pravo ke stráni údolí, aby podle ní snáze a jistěji dostal se v bezpečí.
Ale zmýlil se. Také tam bylo mnoho otvorův, že stále musil se jim vyhýbati. Byl sice v běhu i skoku nepřekonatelným, ale teď objevily
