nad náčelníkem. Co to znamená, poznáte teprve později. Jemu jedine bude děkovati, podaří-li se nám zabrániti krveprolití. Zde, milý Franku má pravice. Jste statečný chlapík!«
Smržovecký mládenec myslivecký vítězoslavně rozhlédl se vůkol uchopil se ruky proslaveného lovce.
Potom přistoupil k němu také Vinnetou a podávaje mu rukuy pravil:
»Jsi statečný muž?«
Po té pokynul Apač Old Shatterhandovi, že přenechá mu zde další jednání; vsedl na kůň a jel se svými Šošony podle klidné nyní již Huby Pekelné ku vchodu do údolí, v jehož pozadí Siouxové byli se shromáždili.
Vchod našel obsazený; stáli tam kouzelný lékař Upsárokův a Moh-av, syn náčelníka Šošonův, se svými bojovníky. Když obrovský vůdce Upsárokův uslyšel, že Těžký Mokasin přemožen na břehu leží, rychle hnal se k naznačenému místu. Přišel právě, když přispěním Old Shatterhandovým vůdce Siouxův opět nabyv vědomí pečlivě byl poután. Silný Medvěd skočiv s koně vytrhl nůž z opasku a zvolal:
»To je pes Sioux-Ogallallův, jenž zbavil mne ucha. Za živa dá mi za ně nyní svůj skalp!«
Chtěl již na něho kleknouti, aby provedl úmysl svůj, ale Old Shatterhand mu zabránil, řka:
»Zajatec je majetkem našeho bílého bratra Hobble-Franka. Nikdo jiný nesmí se ho dotknouti.«
Upsároka nechtěl z počátku rozuměti námitkám Old Shatterhandovým, ale posléze ustoupil přece, byť i za hlasitého reptání.
Co potom následovalo, toho vypsati nelze. Francis, lovec medvědův, k jehož osvobození všechny ty strasti byly podniknuty, objal Hobble-Franka. Oba prolévali slzy radosti.
»Tobě, věrný příteli, zajisté děkuji z nějvětší části za své osvobození,« vece Francis. »Jak jen bylo ti lze shromážditi k účelu tomu takové množství osob?«
Frank odmítl od sebe každičkou zásluhu a upozornil jej, že nemají času ani k dlouhému vypravování, ani vysvětlování a skončil, ukazuje dolů po řece:
»Tamo přicházejí, již zasluhují větších díků než já. Konal jsem toliko svou povinnosť.«
