kmeni patří. Obličej jeho nebyl pomalován, ani spánky nebyly ochrem anebo rumělkou natřeny. Tělo kryla košile z měkké kůže, kožené nohavice ozdobeny byly dole třepením. Po ozdobě z lidských vlasů nikde ani stopy; neusmrtil tedy ještě nižádného člověka. Úhledné mokassiny okrášleny byly ostny dikobrazovými, právě jak předvídal Jemmy. Za opasek sloužila mu červená látka; za ním nebylo viděti žádné zbraně. Na protějším však břehu, kdež kůň jeho nyní zase povstal a vodu z potoka dychtivě píti začal, ležel dlouhý lovecký nůž. U sedla visel koží chřestýšovou potažený toulec s lukem, jenž zhotoven byl z rohův horské ovce, a jehož cena rovnala se dvěma nebo třem mustangům.[1]
Nepatrné zbraně bezpečně dokazovaly, že Indián do krajiny zdejší nepřišel s úmysly nepřátelskými. Tvář jeho byla do této chvíle prosta všeho výrazu. Indián jest tuze hrdým, než aby před cizincem, jmenovitě před nepřítelem vyjevil své city. Líce jeho byla ještě hebounká. Čelisti vystupovaly sice trochu, nicméně neměnily tím ani dosť málo výrazu obličeje. Teprve když Jemmy k němu přistoupil, otevřel poprvé oči. Byly černé jako uhel a posýlaly vlídný pozdrav neznámému lovci.
»Mladý můj přítel rudý rozumí řeči bělochův?« oslovil ho Jemmy.
»Ano,« odpověděl tázaný. »Odkud ví to můj starší bílý bratr?«
»Oko tvé mi praví, žes nám rozuměl.«
»Slyšel jsem, že jsi přítelem rudochův. Jsem tvým bratrem.«
»Nechtěl by mně můj rudý bratr říci, má-li již jméno?«
Otázka taková byla by pro staršího Indiána hrubou urážkou, neboť kdo žádného jména ještě nemá, nevykonal dosud skutku hrdinského a nesmí se počítati k bojovníkům. Ze však zajatec tuze ještě byl mlád, mohl si Jemmy takovou otázku dovoliti. Nicméně odpověděl mladík:
»Myslí můj dobrý bratr, že jsem zbabělcem?«
»Nikoli, ale jsi ještě mlád na bojovníka.«
»Běloši naučili rudochy z mládí umírati. Nechť rozhrne mi můj bratr košili na prsech, přesvědčí se, že mám také již jméno.«
Jemmy, sehnuv se a rozhrnuv košili, vytáhl odtamtud tři červená péra válečného orla.
»Je-li možná?« zvolal. »Náčelníkem nemůžeš přece ještě býti.«
»Nikoli,« usmíval se mladík. »Nositi péra »mahšišova« jest mi dovoleno, poněvadž se jmenuji Vohkadeh.«
- ↑ Mustang, název polodivokých koní v prériích amerických.
